Alokace

Alokace (z lat. locus, místo) znamená přidělení omezených zdrojů nějakému projektu, procesu, instituci a podobně. Důležitým prostředkem alokace zdrojů v hospodářství je trh, kde se podle Ludwiga von Misese realizuje „vláda spotřebitelů“: o alokaci zdrojů do produkce rozhoduje poptávka.[1]

Druhy alokovaných prostředků

U všech větších institucí a projektů, rozdělených na pobočky, části a podobně, vzniká problém alokace čili přidělování omezených zdrojů (pracovníků, peněz, materiálu, strojů atd.) jednotlivým součástem projektu nebo činnosti. Povaha alokace se liší podle povahy přidělovaných prostředků:

  • prostředky, které se použitím ztratí („zuživatelné prostředky“, např. peníze nebo potraviny);
  • prostředky, které lze po skončení jednoho úkolu použít znovu (angl. serially reusable);
  • prostředky hromadné povahy, specifikované pouze množstvím (peníze, určitý materiál);
  • prostředky specifikované individuálně (např. odborníci, stavební parcely a pod.).

Operativní alokace znovu použitelných prostředků je úkolem dispečinku. Podobný problém rozmísťování prostředků, provozů atd. řeší dislokace.

Typické oblasti

Problém alokace se vyskytuje typicky v těchto oblastech:

  • Alokace investic znamená rozhodnutí o tom, do jakých odvětví a ve kterých místech se bude investovat. Pokud je rozhodování pouze na bankách, bude preferovat odvětví a podniky s rychlou návratností a vysokým ziskem. Stát proto někdy podporuje investice, které rychlý návrat neslibují, ale které pokládá za veřejný zájem, například zárukami, daňovými úlevami anebo i přímými podporami.
  • Alokace rizika je součást dohody mezi subjekty, týkající se rozdělení rizik společného projektu mezi jednotlivé účastníky.
  • Alokace vysílacích kmitočtů a pásem je administrativní rozhodnutí nebo dohoda o tom, které státy a jejich subjekty mohou používat daný kmitočet, kde bude vysílač umístěn a jaký může mít výkon.
  • Strategické plánování mimořádně velkých a dlouhodobých projektů civilních i vojenských, kde rozhodují i jiná než ekonomická hlediska.
  • Operační systémy počítačů alokují hardwarové i softwarové prostředky různým úlohám a procesům, které mohou probíhat paralelně. To se týká hlavně periferních zařízení a paměti (viz správa paměti).

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Allocation na anglické Wikipedii a Allokation na německé Wikipedii.

  1. von MISES, Ludwig. Lidské jednání. Pojednání o ekonomii. Praha: Liberální institut, 2006. ISBN 80-86389-45-6.

Literatura

  • F. Ochrana, Programové financování a hodnocení veřejných výdajů: teorie a metodika hodnocení veřejných výdajů a veřejných služeb v systému programové alokace zdrojů. Praha: Ekopress, 2006 - 189 s. ISBN 80-86929-13-2

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.