Alois Wierer

V letech 1902-04 studoval u Fr. Thieleho v pražské Akademii výtvarných umění.

Emila Prokopová-Wiererová a František Prokop v roce 1912

V mládí žil bohémským životem, mj. se úzce přátelil se sochařem Ludvíkem Herzlem. Jak naznačuje dochovaná korespondence, používal velmi dobře češtinu. Bydlel na Starém městě, později se oženil s Pražačkou českoněmeckého původu Emilou Prokopovou - Wiererovou a s tou pak bydlel v ulici podél Olšanských hřbitovů, kde měl současně atelier. Wiererovi nebyli žádní nacionalisté, přesto k nim kvůli Wiererově německé národnosti v květnu 1945 vtrhla revoluční garda dobrovolníků a Wierera v jeho 67 letech odvlekli do sběrného tábora, kde během tří dnů zemřel na selhání srdce. Jeho ženu Emilu sice nezavřeli, z vinohradského bytu ji však vyhnali, obrazy rozkradli a atelier zdemolovali. Odešla do Mnichova.

O Wiererově konci se za minulého režimu oficiálně mlčelo a v tomto období o něm nikdo nepublikoval. Většinu Informací o Wiererovi získali pracovníci Židovského muzea v Praze, kteří se o něj zajímali kvůli jeho domnělému židovství.

Měl zvláštní cit pro magickou kischovsko-meyrinkovskou atmosféru Pražského ghetta, odkud podle tehdejších skic a náčrtů vytvořil kolem roku 1910 celý cyklus obrazů. Jeho žánrový dvojportrét „Staří manželé“ zakoupila již v roce 1910 Moderní galerie Království českého. Ve dvou grafických listech a v rozměrném obraze z roku 1916 malovaném volnou fakturou zachytil večerní pohled na nároží Staronové synagogy, Židovské radnice a rovněž studie průhledu Úzkou uličkou je provedena uvolněným rukopisem, naznačujícím sílící vliv expresionismu. Částečnou představu o ranější tvorbě mohou poskytnout jeho příspěvky do časopisu Jugend.

Za Wiererovo umělecky nejzajímavější období lze považovat roky 1904–16, po roce 1918 se jeho tvorba stále více přizpůsobovala vkusu pražských Němců, kdy začal malovat ve stylu „třetího rokoka“ pohádkové výjevy „ze života na zámku“, oživující minulý sen z doby biedermaierovské. Pracoval také pro Německé divadlo. Velmi oblíbené byly ve své době pohlednice s reprodukcemi jeho obrazů.

• 
  Alois Wierer – Čtoucí dívka
• 
  Alois Wierer – Hráč na harfu
• 
  Alois Wierer – Na pouti
• 
  Alois Wierer – Starý hudebník
• 
  Alois Wierer – Zimní krajina
• 
  Alois Wierer – V interiéru

• Zamlčená moderna/Iluze a sny. Praha : Arbor Vitae, Eminent, 2009, 344 stran, ISBN 978-80-87164-19-8
• Mladí lvi v kleci. Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období Praha : Arbor Vitae, 2013, 440 stran, ISBN 978-80-7467-025-1

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alois Wierer na Wikimedia Commons
• Alois Wierer v informačním systému abART
• Alois Wierer – malíř a grafik biedermajerovských motivů
• Jugend 1909,Nr. 41
• Jugend 1917, Nr.38
• http://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/jugend1910_2/0011?sid=1ef9ba025067616d71005b7a26d90be0