Alois Procházka

Alois Procházka (18. května 1875, Lomnice u Tišnova[1]16. dubna 1940, Slavkov u Brna) byl učitel a moravský archeolog.

Alois Procházka
Narození18. května 1875
Lomnice u Tišnova
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. dubna 1940 (ve věku 64 let)
Slavkov u Brna
Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povoláníarcheolog
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis

Na učitelském ústavu v Brně, kde studoval, byl žákem Josefa Hladíka, s nímž zpočátku pracoval. Učil mj. v Blažovicích (1899-1907), Kobeřicích (1919-1924) či Černčíně, později byl řídícím učitelem ve Slavkově u Brna, kde žil i v penzi. Společně s přáteli a žáky Miroslavem Chleborádem, Emilem Kolibabem, Františkem Kalouskem a Karlem Tihelkou vytvořil pozoruhodnou badatelskou sestavu Bučovicka a Slavkovska, která se prosadila na čelné místo v amatérské archeologii a jejíž dva posledně jmenovaní mladší členové se stali předními představiteli naší profesionální prehistorie; jejich sbírky tvoří dodnes významnou část sbírkových fondů pravěku Moravského zemského muzea v Brně. S Innocencem Ladislavem Červinkou vytvořil a posléze realizoval myšlenku Moravského archeologického klubu založeného r. 1906, jehož prvním jednatelem byl do konce 30. let. Neúnavný archeolog-amatér vlastními výzkumy (do nichž investoval nemálo času i finančních prostředků) zachraňoval a získával především na Vyškovsku a na Slavkovsku archeologické nálezy snad ze všech období pravěku (zajímal se hlavně o dobu laténskou – např. pohřebiště v Holubicích, Křenovicích, Slavkově, Nížkovicích, prokopal i řadu mohyl – Heršpice aj.). I díky svému učitelskému povolání se významně zasloužil o propagaci archeologie a pravěkých památek a vykonal tak pro osvětu i záchranu starožitností velký kus práce. Nejvýznamnějším jeho dílem je monografie Gallská kultura na Vyškovsku. La Tène středomoravský (Slavkov u Brna 1937). Jde o poslední shrnující monografickou publikaci moravských keltských pohřebišť; moravská archeologie má v tomto směru velký dluh a před sebou velký úkol.

Dodnes je vysoce aktuální jeho přístup k archeologickému výzkumu, jenž deklaroval v úvodu své "Gallské kultury": „Snažil jsem se ve své práci vyhověti oprávněnému požadavku prof. dra E. Šimka, aby postup našich výkopů a pozorování při nich učiněná byly věrně publikací reprodukovány formou nejkratší a nejsušší, ale s doprovodem nejhojnějšího materiálu ilustračního, aby se staly naše nálezy skutečným majetkem veřejnosti a mohly tak opravdu v nejširší míře sloužiti účelu, pro který byly podnikány, tj. vědě a jejímu pokroku.“

Publikace

  • Nové nálezy praehistorické v okolí brněnském, Časopis moravského zemského musea 3, 1903, 151-157
  • Zprávy o nálezech na Vyškovsku I-II, Pravěk I, 1903, 64-66, 106-110, 122-129; Pravěk II, 1904, 12-16
  • Nové nálezy archeologické, Časopis moravského zemského musea 5, 1905, 197-204
  • Nové archeologické objevy v okolí brněnském, Časopis moravského zemského musea 7, 1907, 14-39
  • Z prehistorie Vyškovska a okolí, Pravěk V, 1909, 186-221
  • Gallská kultura na Vyškovsku. La Tène středomoravský. Slavkov 1937

Odkazy

Reference

Literatura

  • Jana Čižmářová, Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku, 2004, str. 35-36
  • Karel Sklenář, Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů, 2005, str. 463

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.