Alois Neurath

Měl titul doktora práv a pracoval jako novinář. Okolo roku 1910 se přestěhoval do Liberce, kde působil jako redaktor a stranický funkcionář rakouské sociální demokracie, jejímž členem se stal roku 1909 ve Vídni. Roku 1910 navštěvoval první stranickou školu v Podmoklech, pak byl tajemníkem mládežnické stranické organizace v Liberci. Patřil k levicovému křídlu strany a vydával jeho tiskový orgán Vorwärts. Za první světové války sloužil v armádě.[3]

Na počátku 20. let 20. století patřil k levicovému křídlu Německé sociálně demokratické strany dělnické v ČSR, které se připojilo ke KSČ. V roce 1924 byl v rámci KSČ jednou z hlavních postav levicové skupiny, která kritizovala jako centristickou politiku, kterou praktikoval Bohumír Šmeral.[4]

V parlamentních volbách v roce 1925 získal mandát v Národním shromáždění za KSČ.[5] Podle údajů k roku 1926 byl profesí redaktorem v Praze.[6] V roce 1929 byl v souvislosti s nástupem skupiny mladých, radikálních komunistů (takzvaní Karlínští kluci), kteří do vedení KSČ doprovázeli Klementa Gottwalda, odstaven od moci. V červnu 1929 vystoupil z poslaneckého klubu KSČ (respektive byl ze strany vyloučen) a v parlamentu se stal členem nového poslaneckého klubu nazvaného Komunistická strana Československa (leninovci).[7][8]