Alois Mačák

Maturoval na Středním odborném učilišti Agrostroj. V roce 2013 složil rigorózní zkoušku na Univerzitě Palackého v Olomouci a od té doby se věnuje andragogice a pracovněprávním vztahům.[1][2]

Dlouhá léta hrál aktivně hokej; sportu se věnuje i nadále, mezi jeho koníčky patří také hudba, literatura a poezie.[2]

Mezi lety 1998 až 2008 byl místostarostou v Prostějově, v roce 2004 byl zvolen do zastupitelstva Olomouckého kraje a od roku 2008 byl náměstkem olomouckého hejtmana.[3]

V roce 2015 se do médií dostala informace, že v letech 2010 až 2013 přijal na svůj soukromý účet finanční dary od čtyř firem z Olomoucka v celkové výši 1,35 milionu korun (nejvíce od firmy DT-Výhybkárna a strojírna). Peníze měly jít na podporu kandidatury v komunálních a krajských volbách. V souvislosti s tímto skandálem Mačák rezignoval na post náměstka olomouckého hejtmana. Peníze se rozhodl vrátit, byť zároveň prohlásil, že si není vědom žádného přešlapu proti zákonu.[4] Záležitost prověřovala policie, případný trestný čin se neprokázal.[5] Po odchodu z politiky začal pro firmu DT-Výhybkárna a strojírna pracovat.[6]

ČSSD ho v roce 2016 odmítla zařadit na kandidátku pro krajské volby.[7]

Do politiky se vrátil v roce 2018, kdy se stal náměstkem tehdejšího ministra kultury Antonína Staňka.[4][7] Pozici náměstka opustil v roce 2019, když se ministrem kultury stal Lubomír Zaorálek.[1] Podle informací webu Seznam zprávy se poté stal předsedou prostějovské základní organizace Odborového svazu KOVO, která sídlí ve strojírenské firmě HŽP.[4]

Je autorem sbírek básní Slunce pro Vorvaňku (2002), Srdce z oblázků (2004), Medunka (2006) a Abeceda se zvířátky od A do Ž (2008).[8][9]