Alois Kořínek

Narodil se jako nejmladší syn do rodiny domkáře Josefa Kořínka a Anny Klapilové. Jeho strýcem byl kněz a spoluzakladatel Orla Štěpán Klapil. Od roku 1926 studoval na Papežském ústavu na Velehradě, kde všechny třídy gymnázia ukončil s vyznamenáním. 14.8.1932 vstoupil do jezuitského řádu. Po dvouletém noviciátě odešel studovat na arcibiskupské gymnázium v Praze-Bubenči, které zakončil v roce 1936 maturitou. V Nijmegenu započal studia filozofie. Roku 1939 se vrátil už do Protektorátu Čechy a Morava. Dva roky působil jako prefekt na Velehradě a učitel zpěvu na gymnáziu. Poté odešel do Prahy, kde mělo roku 1944 dojít k přijetí kněžství. 24. června ale vtrhlo do strahovského kláštera gestapo a zatklo Kořínka se třemi dalšími členy řádu. Vězněn byl v Terezíně a v káznici Bernau, kde se dočkal osvobození a 29. června 1945 byl u Sv. Ignáce v Praze vysvěcen.

Poslední rok teologie absolvoval v Heytroph College v Anglii a třetí probaci v Paray le Monial ve Francii. Doktorátem zakončil studium na Gregorianě.

Domů už se kvůli politické situaci z Říma nevrátil a od roku 1953 vyučoval na Greogiraně theodiceu (teologii naturalis) a vykládal Aristotelovy texty, později ale učil převážně jen kosmologii. Působil i ve Vatikánském rozhlase.

Zemřel nečekaně na zákeřnou nemoc a je pochován na hřbitově Campo Verano v Římě.