Alois Křejpský

Alois Křejpský a jeho sestra Pavlína Křejpská

Alois Křejpský se narodil roku 1901 Pavlíně Křejpské, která však kvůli majetkovým poměrům zůstala svobodnou matkou – otec Josef Štěrba (1876–1944) si ji kvůli nátlaku svojí bohaté rodiny nemohl vzít.[1] Rok po porodu Aloisova matka zemřela a on i jeho sestra Pavlína vyrůstali odděleně v dětských domovech – Alois Křejpský konkrétně u Sázavy. Až později Aloisova sestra zjistila, že má sourozence, a Aloise Křejpského vyhledala, když byl na vojně v Košicích – z té doby pochází jejich společná fotografie.[1]

Alois Křejpský pak pracoval jako zřízenec hlavního města Prahy, měl na starosti údržbu chodníků a parků a byl popisován jako sympatický muž.[2][3] S manželkou Františkou a čtyřmi dcerami – Pavlou, Věrou, Jiřinou a Růženou – žili v dřevěné boudě v zahrádkářské kolonii v Michli, posléze se přestěhovali na Háje.[1] Následně se k nim nastěhoval i Aloisův otec Josef Štěrba, tou dobou již hluchý, zemřel v roce 1944.[1]

V noci ze 6. na 7. května 1945 se Alois Křejpský společně s dalšími chodovskými muži vydal zastavit německé vojáky, kteří postupovali po silnici od Kateřinek.[2] Jelikož se ale domů nevrátil, šla jej hledat manželka a našla jej mrtvého v jetelovém poli.[1][2] Chodovští občané vystrojili Křejpskému i dalším padlým 11. května velký pohřeb, padlí byli následně pohřbeni do společného hrobu v polích u Opatova, na místě, kde byl plánovaný vznik Chodovského hřbitova.[1][2]

Pomník padlým na rohu ulic Květnového vítězství a Výstavní

Za statečnost byl in memoriam vyznamenán Československým válečným křížem 1939.[1]

V roce 1978 byla na sídlišti Jižní Město po Křejpském – v místě, kde padl – pojmenována nově vzniklá ulice.[1][2]

Křejpského jméno je uvedeno na pomníku obětí 2. světové války na rohu ulic Květnového vítězství a Výstavní v Praze-Hájích.[2][4][5]