Almirante Barroso (1896)
Almirante Barroso byl chráněný křižník postavený v britských loděnicích pro brazilské námořnictvo. Patřil mezi úspěšnou rodinu křižníků označovanou jako typ Elswick. Byl prototypem čtyřčlenné třídy, z ní však byly tři jednotky dokončeny pro jiné uřivatele. Křižník byl ve službě v letech 1897–1931.
Základní údaje | |
---|---|
Typ: | chráněný křižník |
Uživatelé: | Brazilské námořnictvo |
Jméno podle: | Francisco Manuel Barroso |
Zahájení stavby: | 1895 |
Spuštěna na vodu: | 25. srpna 1896 |
Uvedena do služby: | duben 1897 |
Osud: | vyřazen |
Předchůdce: | República |
Následovník: | třída Bahía |
Takticko-technická data | |
Výtlak: | 3437 t[1] |
Délka: | 100,58 m (mezi svislicemi) |
Šířka: | 13,33 m |
Ponor: | 5,15 m |
Pohon: | 4 kotle, 2 trojčinné parní stroje 2 lodní šrouby 7500 ihp |
Palivo: | uhlí |
Rychlost: | 20,25 uzlu |
Posádka: | 366 |
Pancíř: | 31–88mm paluba 102mm velitelská věž |
Výzbroj: | 6× 152mm kanón (6×1) 4× 120mm kanón (4×1) 10× 57mm kanón (10×1) 4× 37mm kanón (4×1) 3× 457mm torpédomet |
Stavba
Britský konstruktér Philip Watts navrhl pro brazilské námořnictvo chráněný křižník, který byl objednán ve čtyřkusové sérii, nakonec si však Brazílie ponechala pouze prototyp Almirante Barroso a zbývající tři jednotky prodala jiným státům. Dva křižníky získaly USA jako třídu New Orleans a poslední čtvrtý křižník zakoupilo Chile jako Ministro Zenteno. Stavbu zajistila loděnice Armstrong Whitworth v Newcastle. Křižník byl na vodu spuštěn 25. srpna 1896 a v dubnu 1897 byl přijat do služby. Od své sesterské lodě Ministro Zenteno se křižník Ministro Zenteno lišil smíšenou hlavní výzbrojí 120mm a 152mm kanónů.[1]
Konstrukce
Trup křižníku byl opatřen klounem. Výzbroj tvořilo šest 152mm kanónů, čtyři 120mm kanóny, deset 57mm kanónů, čtyři 37mm kanóny a tři 450mm torpédomety (jeden příďový a dva na bocích trupu). Oba stěžně byly opatřeny bojovými plošinami s lehkou výzbrojí. Pohonný systém tvořily čtyři cylindrické kotle a dva trojčinné parní stroje o výkonu 7500 ihp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 20,25 uzlu.[1]
Odkazy
Reference
- GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 408. (anglicky)
Literatura
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Almirante Barroso na Wikimedia Commons