Alkaios z Mytiléné

Patří k raným lyrickým básníkům spolu se Sapfó, která žila jako on na Lesbu a kterou možná obdivoval. Byl aristokratického původu. Po neúspěšném Alkaiově pokusu svrhnout v Mytiléné na Lesbu tyrana Myrsila, kterého nenáviděl, musel emigrovat. Jako bojovník bojoval proti athénským kolonistům. Prošel různé kraje - byl v Egyptě, v Thrákii, jednal s Lýdií.

Psal milostné a válečné písně a písně k hostinám (pijácké). Vyslovují emoce, v souladu s jeho aristokratickým původem, bezstarostně a s důvěrou, složitě, ale nikoli na úkor jasnosti. Dále jsou to i politické písně, které lze považovat za jakési agitky. Dále je patrné, že se pokoušel skládat hymny, ale v této oblasti nebyl úspěšný. Používal čtyřveršové strofy, tzv. sapfické sloky, pocházející ze staré hudební tradice. Alexandrijští básníci v něm viděli vzor intimní lyriky. Alkaios je představitel tzv. sólové lyriky.

Není známo kolik básní napsal, protože se zachovaly pouze zlomky (česky vyšly v knize „Nejstarší řecká lyrika“). Nejvíce se zachovalo jeho politických textů, tzv. stasiotika.

• BORECKÝ, Bořivoj a kol. Slovník spisovatelů. Řecko: antická, byzantská a novořecká literatura. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1975. 668 s. cnb002111317. S. 92–93.
• HOŠEK, Radislav ed. et al. Nejstarší řecká lyrika. Překlad Ferdinand Stiebitz. Vyd. v tomto souboru 1. Praha: Svoboda, 1981. 447 s. cnb000161529.
• ZAMAROVSKÝ, Vojtěch, Řecký zázrak. Vydání 3. Praha: Garamond, 2016. 512 stran. ISBN 978-80-7407-336-6.
• Peter Levi a kol., Svět starého Řecka, Knižní klub k. s., Praha 1995, ISBN 80-7176-214-8.
• Anne - Marie Buttinová, Řecko, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2002, ISBN 80-7106-566-8.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alkaios z Mytiléné na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Alkaios v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alkaios z Mytiléné
• Dílo 1911 Encyclopædia Britannica/Alcaeus ve Wikizdrojích (anglicky)