Alfred Nikodém

Narodil se jako osmé z devíti dětí účetního Karla Nikodema, tehdy oficiála českého místodržitelství v Praze a jeho manželky Arnoštky, rozené Matulové, rovněž z Prahy[2]. Vyučil se stejně jako otec účetním[3], byl schopným obchodníkem, který skupoval zlatnické a hodinářské zboží z dražeb a zastaváren a prodával je ve svém obchodě. V prosperující živnosti se tituloval zlatník a klenotník[4], ačkoliv na odbornou práci zaměstnával zlatnické dělníky. Z manželství s Annou rozenou Pávovou měl dceru Miroslavu (* 1900).

Alfred Nikodém plaval poprvé v Praze ve Vltavě veřejně o Vánocích 1923. Tento zvyk se ujal a v roce 1928 už plavalo v zimě u Národního divadla pod jeho vedením 63 plavců. Naposledy plaval Nikodém veřejně ve Vltavě v prosinci 1945, na prvním vystoupení otužilců po skončení války. V roce 1946 předal vedení pražských otužilců Oldřichu Liškovi.

Oldřich Liška a jím založený Tělovýchovný otužilecký klub zorganizovali 21. prosince 1947 vánoční plavání otužilců u Národního divadla. Alfred Nikodém zemřel o dva roky později a je pohřben na Vyšehradě[5]. Tradice plavání během Vánoc ve Vltavě u Národního divadla trvá dodnes. Pod názvem Memoriál Alfreda Nikodéma je organizována I. plaveckým klubem otužilců Praha vždy 26. prosince.

V úředních záznamech o pobytu osob [6] a na Nikodémově náhrobku je jeho příjmení (i křestní jméno) uváděno bez čárky: Alfred Nikodem.^[zdroj?] Tento pravopis preferují i někteří autoři, např. Václav Židek.[7] Sám Alfred Nikodém se podepisoval ve tvaru běžnějším v českém kontextu, stejně tak byl uveden mj. jako autor publikace Dvěma moři, která byla vydána za jeho života.[8]