Alexandr Alfredovič Bek

Narodil se v Saratově do rodiny generála zdravotní služby, hlavního lékaře vojenské nemocnice Alfreda Vladimiroviče Beka. V Saratově strávil mládí, zde dokončil střední školu. V šestnácti letech vstoupil do Rudé armády, v občanské válce bojoval na jižní frontě pod Uralskem a byl raněn. Beka si všiml hlavní redaktor divizních novin a zadal mu napsání několika reportáží. Tady začala literární kariéra. Stal se prvním redaktorem novin Novorossijskij rabočij[1].

Ovlivněn pobytem na novostavbě v Kuzněcku vydal v roce 1935 první novelu Kurako. Črty a recenze začaly otiskovat Komsomolskaja pravda a Izvestije. Od roku 1931 spolupracoval v redakcích Istorija fabrik i zavodov a Ljudi dvuch pjatiletok a v Kabinětě memuarov, který byl založen z podnětu Maxima Gorkého.

Po vypuknutí Velké vlastenecké války vstoupil do Krasnopresněnské střelecké divize, jako válečný dopisovat bojoval u Vjazmy a došel až do Berlína, kde se dočkal Dne vítězství.

Ve válečných letech 1942–3 napsal nejznámější dílo Volokolamskoje šosse.

• Кружок друзей книги в рабочей библиотеке – Charkov, 1927
• Вечер Максима Горького в клубе – Moskva, ГИЗ, 1928
• Жизнь Власа Лесовика – Moskva, Sovětskij pisatěl, 1939
• Курако Moskva, Molodaja gvardija, 1939, přepracované vydání – 1953, 1958
• Волоколамское шоссе 1945 (v následujících letech se dočkalo 27 vydání v ruštině); česky: Za námi Moskva!. Praha: Tiskové oddělení Hlavní správy výchovy a osvěty při MNO, 1945-1946.

Realistickým vylíčení bojů a pěchotní taktiky v moderní válce se kniha stala základní četbou mladých důstojníků Rudé a později Sovětské armády, vojáků ozbrojených sil vznikajícího státu Izrael a příslušníků většiny socialistických a revolučních hnutí na sklonku 20. století. Dílo patřilo mezi oblíbenou četbu Fidela Castra a Che Guevary.

• Доменщики 1946
• Тимофей — открытое сердце 1948; česky: Sovětský člověk. Praha: Naše vojsko, 1950.
• Зерно стали Moskva, Профиздат, 1950 Zrno oceli. Praha: Československý spisovatel, 1953.
• Тимофей Открытое сердце Moskva, 1955
• Жизнь Бережкова (Талант), 1956 (Роман-газета); česky: Život Berežkovův z rus. orig. přel. Josef Sedlák Praha : Svět sovětů, 1958, [spr. 1957 (Brno] : Brněn. knihtisk.)
• Резерв генерала Панфилова 1961
• Несколько дней Moskva, 1961; česky: Několik dní. Překlad Josef Sedlák; ilustrace Vladimír Bidlo. Praha: Naše vojsko, 1963.
• На фронте и в тылу Moskva, Воениздат, 1965
• Мои герои — Moskva, Советская Россия, 1967
• Почтовая проза Воспоминания, статьи, письма, Moskva, Советский писатель, 1968
• Новое назначение Frankfurt nad Mohanem, 1972 (v SSSR 1987—1989 alespoň 10 vydání); česky: Nová kariéra z ruš. přel. Milan Horák (překladatel), verše Jiří Honzík ; doslov Miroslav Zahrádka ; obálka, vazba a graf. úprava Pavel Hrach Praha : Lidové nakladatelství, 1988 (Přerov : Tisk 4)
• В последний час — Moskva, Воениздат, 1972
• На своем веку Leningrad, 1975; Moskva, 1976
• На другой день — Moskva, Известия, 1990

• česky: Osmý prosinec; přeložil Jan Mareš ; Ilustroval V. Sivko] Praha : Naše vojsko, 1946 (Frýdlant v Č. : Hraničářská knihtiskárna F. Riemer v nár. spr.), Za námi Moskva. Překlad Jan Mareš; ilustrace Jiří Říha. 18. (v NV 17.), Osmý prosinec 3.. vyd. Praha: Naše vojsko, 1971. 301 s. (Světový válečný román).