Alena Kohoutková

Alena Kohoutková v letech 1973–1978 vystudovala FSv ČVUT, v roce 1985 se stala kandidátkou věd v oboru Teorie a konstrukce inženýrských staveb.[2][4][6] Pracovala jako statik a analytik v Projektovém ústavu hl. m. Prahy a dále jako vědecká pracovnice v Kloknerově ústavu.[2][4][6] Od roku 1994 byla zaměstnána jako odborná asistentka na katedře betonových a zděných konstrukcí FSv ČVUT, v roce 2004 se stala docentkou v oboru Teorie stavebních konstrukcí a materiálů a od roku 2009 je profesorkou téhož oboru.[2][4][6] V letech 2006–2009 byla prorektorkou ČVUT pro studium.[2][4] Katedru betonových a zděných konstrukcí vedla v letech 2005–2019, jejím nástupcem se stal doc. Lukáš Vráblík.

V roce 2009 (s účinností od roku 2010) byla zvolena děkankou Fakulty stavební, stala se tak první ženou v této funkci. Ve volbě porazila pozdějšího rektora Petra Konvalinku, v roce 2013 svůj mandát obhájila. V roce 2018 se jejím nástupcem stal dosavadní proděkan a vedoucí katedry mechaniky prof. Jiří Máca.

Vyučovala předměty betonových konstrukcí, vedla bakalářské, diplomové i dizertační práce, je autorkou skript a softwarových programů.[2] Odborně se zabývá vláknobetonovými konstrukcemi, smršťováním a dotvarováním betonu, recyklací betonu atd.[2] V zahraničí působila jako přednášející v USA, Řecku a Itálii.[2] K roku 2018 měla v databázi Scopus 51 studií a příspěvků s 64 citacemi.[6] V roce 2014 taktéž obdržela cenu Milady Paulové za oblast stavebnictví a architektury.[6][7]

Je členkou Mezinárodní federace konstrukčního betonu (fib), České betonářské společnosti (ČBS), Českého svazu stavebních inženýrů (ČSSI), Mezinárodní asociace pro výstavbu a bezpečnost mostů (IABMAS) a Evropské společnosti pro inženýrské vzdělání (SEFI).[2][4]

Alena Kohoutková je vdaná, má dceru Alžbětu (* 1987) a syna Štěpána (* 1989).[2][4][6] Obě děti působí také jako stavební inženýři.[8][9][10]

V březnu 2018 vyšlo najevo, že jako děkanka a vedoucí katedry získala nadstandardní finanční odměny – za rok 2017 to činilo 3,7 milionu korun, celkem s platem získala téměř 5,5 milionu korun.[6] [11] [12] Podle Petra Konvalinky, který byl v letech 2014–2018 rektorem ČVUT, získala na odměnách v letech 2010–2017 celkem 18,7 milionu korun.[11] Podle Kohoutkové to bylo adekvátní úspěšnosti katedry betonových konstrukcí, která zpracovávala projekty pro Grantovou agenturu ČR a Technologickou agenturu ČR, aplikovaný výzkum ve spolupráci z firmami a znalecké posudky.[11] Podle děkana fakulty stavební Jiřího Máci se téma řešilo na půdě akademického senátu a bylo již uzavřeno.[6][11] Konvalinka dále uvedl, že mu vadí „nemorální výše“ odměn a fakt, že mu na dotazy ohledně odměn Kohoutková neodpověděla.[13]

Později rektor ČVUT Vojtěch Petráček uvedl, že považuje kauzu zveřejnění výše finančních odměn za „genderový útok“, podle genderových expertů však o nic takového nešlo.[14][15][16]