Aldo Olivieri

Aldo Olivieri (2. říjen 1910, San Michele Extra, Italské království – 5. duben 2001, Camaiore, Itálie) byl italský fotbalový brankář a později i trenér.

Aldo Olivieri
Osobní informace
Datum narození	2. října 1910
Místo narození	San Michele Extra, Italské království
Datum úmrtí	5. dubna 2001 (ve věku 90 let)
Místo úmrtí	Camaiore, Itálie
Výška	178 cm
Přezdívka	Magic Cat
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	Fotbalový brankář (1929–1943) Fotbalový trenér (1945–1968)
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly) 1929–1933 1933–1934 1934–1938 1938–1942 1942–1943 Verona Padova Lucchese Turín Brescia 09600(-?) 00800(-?) 12000(-?) 08100(-?) 0340(-30)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly) 1936–1940 Itálie 240(-28)
Trenérská kariéra***
Roky Klub 1945–1946 1946–1947 1947–1948 1948–1950 1950–1952 1952–1953 1953–1955 1955–1956 1956–1957 1957–1959 1959–1960 1963–1966 1967–1968 Viareggio Lucchese Viareggio Udinese Inter Udinese Juventus Lucchese Pistoiese Triestina Verona Casertana Casertana
Úspěchy
Mistrovství světa ve fotbale 1938 Itálie
Další informace
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aldo je považován za jednoho z nejlepších italských brankařů všech dob. Byl známý svou odvahou při utkání a stylem, který mu vynesl přezdívku Magic Cat.[1]

S fotbalem začal v sezoně 1929/30 za Veronu. Nejvyšší ligu si zahrál prvně v sezoně 1933/34 za Padovu. Odehrál však pouze osm zápasů, protože během zápasu mu bezohledný zákrok útočníka soupeře způsobil frakturu lebky, což, jak později uvedl, že po celý život mu způsobilo silné migrény a učinilo ho to citlivým na změny klimatu. Po pouhém roce rekonvalescence a navzdory radám lékařů šel Aldo hrát do Lucchese a podařilo se mu získat postup do Serie A. V klubu zůstal 4 sezóny. Potom si jej všiml trenér národního týmu Vittorio Pozzo. V sezóně 1938/39 přišel do Turína. Po čtyřech sezonách odešel do Brescie a tam ukončil v roce 1943 hráčskou kariéru.

Za italskou reprezentací prvně hrál 15. listopadu 1936. Na MS 1938 měl být náhradníkem, jenže zranil se první brankář Carlo Ceresoli. Odchytal všechny zápasy a slavil vítězství.[2] Celkem za národní tým odehrál 24 utkání.[3]

Jako trenér měl největší úspěch vítězství ve druhé lize s kluby Lucchese a Triestinou. Trénoval i slavné kluby (vždy dvě sezony): Inter (2. místo, 3. místo) a Juventus (2. místo, 7. místo).