Alan Wilder

Alan Wilder začal v 8 letech hrát na piano. Na střední škole hrál také na flétnu a hrál ve školních kapelách. Po škole pracoval 1 rok jako asistent v DJM Studios. Potom byl postupně krátce klávesistou v kapelách The Dragons (ta sídlila v Bristolu), Dafne & the Tenderspots (pod pseudonymem Alan Normal), Real to Real a The Hitmen.[1][2]

Když odešel Vince Clarke z Depeche Mode, zbylí členové dali do časopisu Melody Maker inzerát, že zavedená skupina hledá klávesistu do 21 let (“Synth / Vocals needed for electronic pop group with UK & International commitments – must be under 21.”[3]). Wilder na inzerát odpověděl, i když už mu bylo 22, a byl přijat v lednu 1982 jako hostující hráč na koncerty. Roku 1982 nahrávali členové Depeche Mode album A Broken Frame ještě bez Wildera, ale v klipech k singlovým písním z tohoto alba již účinkuje. Po vydání alba se stal právoplatným členem skupiny.

Poprvé se tak Wilder podílí na nahrávání singlu "Get the Balance Right" (vyšlo v lednu 1983). První album již s Wilderem vyšlo roku 1983: Construction Time Again. Na něj přispěl jako skladatel 2 skladbami: "Two Minute Warning" a "The Landscape Is Changing"[4]. Roku 1984 vyšlo album Some Great Reward, na kterém je Wilderova skladba "If You Want"[5].

Na žádném dalším řadovém albu Depeche Mode již není žádná skladba od Wildera, jeho věci se objevují jen jako "B strany" singlů, vesměs se jedná o instrumentální skladby. Wilderova role v Depeche Mode ve studiu při nahrávání ale naopak postupně rostla a nakonec měl hlavní podíl na originálním zvuku a aranžích, kterými se právě Depeche Mode proslavili. Dle jeho vlastních slov od alba Music for the Masses už tato stránka byla plně v jeho rukách.[6]

Do odchodu Wildera ze skupiny vyšla ještě tato řadová alba: Black Celebration (1986), Music for the Masses (1987), Violator (1990) a Songs of Faith and Devotion (1993).

Na koncertech hrál Wilder na klávesy, na posledním turné k albu Songs of Faith and Devotion navíc i na bicí.

Roku 1995 Wilder z Depeche Mode odešel. Po odchodu dostal nabídku stát se členem The Cure, ale odmítl.[6]

Roku 1986 vznikl projekt Recoil. V té době byl Wilder ještě členem Depeche Mode, Recoil byl pro něj prostorem pro experimentálnější, méně popovou tvorbu, než jakou produkovali Depeche Mode. Roku 1986 vyšlo EP 1 + 2, roku 1988 další instrumentální EP Hydrology. Roku 1992 vyšlo album Bloodline, tentokrát již se zpěváky, jedním z nich byl zpěvák z Nitzer Ebb, kteří dělali Depeche Mode předskokany na turné k albu Violator.

Po odchodu z Depeche Mode se již mohl Wilder plně věnovat projektu Recoil. Následovala alba Unsound Methods (1997), Liquid (2000) a subHuman (2007).

V letech 2010 až 2011 proběhlo turné, kde Wildera doprovázel Paul Kendall a případně nějaký zpěvák. Šlo ale spíše o videoprojekci, na které se podíleli tvůrci z různých zemí, s hudbou než o standardní koncert. Jednou ze zastávek byla i Praha.

Wilder se narodil v Londýně, kde taky vyrůstal a žil (s výjimkou půlročního angažmá v bristolských The Dragons). Od 90. let žije Wilder v Horshamu poblíž jižního pobřeží Anglie. Tam si zřídil hudební studio The Thin Line, kde také vznikla všechna alba Recoil od Unsound Methods dále.

Se svou bývalou manželkou, anglickou zpěvačkou a houslistkou Hepzibah Sessa, má 2 děti. Seznámili se v roce 1993, když byla členkou kapely Miranda Sex Garden, která dělala předskokana Depeche Mode na evropské části turné k albu Songs of Faith and Devotion. Se svou stávající partnerkou, Norkou Britt Hvål, má také 1 dítě.

Wilder je fanouškem londýnského fotbalového klubu Queens Park Rangers.