Aláuddín Chaldží

Aláuddín Chaldží (asi 1296–1316), byl císař (šáh) dynastie Chaldží, která vládla Dillískému sultanátu na indickém subkontinentu. Aláuddín zavedl řadu významných administrativních změn souvisejících s ekonomikou, kontrolou cen a řízením společnosti. Byl také úspěšný voják a dobyvatel, zejména se mu podařilo odrazit mongolskou invazi do Indie.

Aláuddín Chaldží
Narození	1266
	Dillí
Úmrtí	4. ledna 1316 (ve věku 49–50 let)
	Dillí
Pohřben	Dillí
Potomci	Qutb ud din Mubarak Shah a Shihab-ud-din Omar
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aláuddín byl synovcem a zetěm svého předchůdce Džaláluddína Fírúze. Když se Džaláluddín dostal k moci, dal Aláuddínovi pozici ceremoniáře. Roku 1291 Aláuddín získal post guvernéra Kary poté, co potlačil vzpouru proti Džaláluddínovi, a v roce 1296 se po výnosné loupežné výpravě stal i guvernérem Avadhu. V témže roce Aláuddín podnikl také velkou a úspěšnou, byť šáhem neodsouhlasenou výpravu proti hlavnímu městu Jádavské říše Dévagirí.[1] Po návratu se vzbouřil, zabil Džaláluddína a převzal moc.

Během několika příštích let Aláuddín úspěšně odrazil mongolské nájezdy z Čagatajského chanátu v letech 1297–1298, 1299, 1303 a 1305. V roce 1306 dosáhly jeho síly rozhodujícího vítězství proti Mongolům u břehů řeky Ravi a později vyplenily mongolská území v dnešním Afghánistánu. Mezi vojenské velitele, kteří úspěšně vedli jeho armádu proti Mongolům, patří Zafar Chán, Uluch Chán a eunuch Málik Káfúr.

V letech 1299 až 1311 Aláuddín dobyl a anektoval řadu okolních království, zatímco generál Málik Káfúr podnikal loupežná tažení na jih a získal velké bohatství.

Jako vládce Aláuddín zneužíval muslimský fanatismus k tvrdému zacházení s dhimmi, nemuslimy. Podle pozdějšího kronikáře Baraního věřil, „že hinduista nikdy nebude poslouchat muslima, pokud ho neuvrhneme do krajní chudoby“. Přijímal proto opatření, která hinduisty ožebračila a zbavila pozic ve vyšší byrokracii. Amír Chosrau však zmiňuje hinduistického důstojníka své armády bojující proti Mongolům, i mnoho dalších vojáků nemuslimů.

Během posledních let svého života Aláuddín trpěl špatným zdravotním stavem a správu země řídil Málik Káfúr. Po Aláuddínově smrti pak nastalo období zmatků a bojů o následnictví.