Akasztó
Akasztó (vyslovováno [akastó]) je obec v Maďarsku v župě Bács-Kiskun, spadající pod okres Kiskőrös. Nachází se asi 6 km severozápadně od Kiskőrösu. V roce 2015 zde žilo 3 333 obyvatel, z nichž jsou 89,8 % Maďaři, 0,8 % Romové, 0,4 % Němci a 0,2 % Slováci.
| Akasztó | |
|---|---|
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°41′29″ s. š., 19°12′18″ v. d. |
| Časové pásmo | +1 |
| Stát |  Maďarsko |
| Župa | Bács-Kiskun |
| Okres | Kiskőrös |
  Akasztó | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 64,88 km² |
| Počet obyvatel | 3 333 (2015) |
| Hustota zalidnění | 51,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | Obec |
| Starosta | Suhajda Antal |
| Vznik | 1278 |
| Oficiální web | akaszto |
| PSČ | 6221 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sousedními vesnicemi jsou Csengőd, Dunatetétlen a město Kiskőrös.
Název obce
Podle místní tradice pochází název z maďarského slova akasztani, což znamená viset, uvíznout. Oblast byla známá svými blátivými cestami, v nichž kola vozů často uvízla. Podle jiného výkladu byla obec pojmenována kvůli často uplatňovanému právu pověsit lidi.
Historie
Akasztó bylo poprvé písemně zmíněno v roce 1278 jako Akazthow. Bylo sídlem královských výběrčích daní. Během válek s osmanskými Turky byla vyvražděna většina populace. Na počátku 18. století se v regionu usadili slovenští zemědělci. V roce 1737 byla obec v majetku rodu Bosnyáků a od roku 1770 Batthyányů. V 19. století pocházeli zdejší statkáři z rodin Blaskovicsů, Benczů a z původem korutanské rodiny barona Kaase von Reventlow. Před druhou světovou válkou zdejší vinice a mlýny vlastnil průmyslník, hrabě Mihály Mátyás Cseszneky de Milvány (1910–1975), jeho majetek komunisté znárodnili.
Současnost
Vinařský průmysl patří k hlavním oborům zdejší zemědělské produkce.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Akasztó na maďarské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Akasztó na Wikimedia Commons
