Akademický inbreeding
Akademický inbreeding nebo intelektuální inbreeding je praxe v akademické obci univerzit najímat vlastní absolventy jako profesory. Je obecně vnímána jako nezdravá pro akademickou obec.[1] Je brána jako důvod snížení možnosti přicházení nových myšlenek z vnějších zdrojů, stejně jako genetický inbreeding snižuje možnost, aby do populace vstoupily nové geny.[2]
Podle Komise pro postgraduální vzdělávání v ekonomii (COGEE) je akademický inbreeding „trend vedoucí k emulaci spíše než diverzifikaci“. Byl také citován jako hlavní problém hlavních univerzit Čínské lidové republiky – jako je Pekingská univerzita a Tsinghua University, která v posledních letech přijala opatření speciálně pro boj proti této praxi[3] – a Jižní Koreje.[4] Existuje též studie,[5] která analyzuje problém, a uvádí Rusko a Portugalsko jako příklady.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Intellectual inbreeding na anglické Wikipedii.
- State of the University Address by Professor SHIH Choon Fong, NUS President [online]. University Cultural Centre Theatre, 2003-10-27. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- KORNGUTH, M. L.; MILLER, M. H. Academic inbreeding in nursing: intentional or inevitable?. The Journal of Nursing Education. 1985-1, roč. 24, čís. 1, s. 21–24. PMID: 2981989. Dostupné online [cit. 2018-09-02]. ISSN 0148-4834. PMID 2981989.
- Beijing University: an Ivory Tower in Change. en.people.cn [online]. [cit. 2018-09-02]. Dostupné online.
- Academic Inbreeding Attacked. Science. American Association for the Advancement of Science, 1998-12-18, roč. 282, čís. 5397, s. 2165–2165. Dostupné online [cit. 2018-09-02]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.282.5397.2165c. (anglicky)
- HORTA, Hugo; YUDKEVICH, Maria. The role of academic inbreeding in developing higher education systems: Challenges and possible solutions. Technological Forecasting and Social Change. 2016-12, roč. 113, s. 363–372. Dostupné online [cit. 2018-09-02]. ISSN 0040-1625. DOI 10.1016/j.techfore.2015.06.039.