Aiás
Aiás, též Ajax, syn salamínského krále Telamóna,[1] byl jeden z bájeslovných achajských bojovníků před Trójou. Narodil se na ostrově Salamis. Objevuje se především v Homérově díle Ilias.
Aiás | |
---|---|
Partner(ka) | Tecmessa Glauce |
Děti | Eurysaces Philaeus of Athens Aiantides (mytológia) |
Rodiče | Telamón a Periboia (dcéra Alkathoa) |
Příbuzní | Philaeus of Athens (vnuk) |
Funkce | mythical king of Salamis |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Aiás je v Iliadě popisován jako nejvyšší a nejsilnější ze všech Achájů, nepočítaje Achilla. V mládí byl vycvičen bájným Kentaurem Cheirónem, (který cvičil i hrdiny: Thésea, Iásóna, Herakla, Achilla, jeho otce Pélea, a Aiásova otce Telamóna), byl cvičen zároveň s hrdinou Achilleem.
V Trojské válce nebyl nikdy zraněn, přičemž ke svým vynikajícím bojovým schopnostem, dovednostem a úspěchům nikdy nepotřeboval boží zásah. Vedl především obranné boje, při nichž se mnohokráte vyznamenal. Dvakrát svedl přímý souboj s Hektórem. Při prvním duelu trvajícím téměř celý den Hektóra dokonce zranil svým oštěpem. Později bránil mykénský tábor proti útoku Trójanů, který vedl Hektór. Ani tentokrát neskončil boj rozhodným vítězstvím jednoho z hrdinů. Ajax často bojoval v tandemu se svým bratrem Teucerem, jenž byl vynikající lukostřelec.
Díky jeho přičinění nezůstalo podle Homéra Achillovo tělo v rukách Trójanů. Po boji, v němž mu velice pomáhal Odysseus, tělo nakonec získal a přenesl do achajského tábora, aby bylo se všemi poctami pohřbeno. Vzápětí však mezi Aiantem a Odysseem propukl spor o to, komu má připadnout Achillova zbroj (vyrobená samotným Héfaistem). Achillova matka (mořská bohyně Thetis) určila, že má připadnout tomu, kdo se nejvíce zasloužil o získání těla jejího padlého syna. Aiás byl přesvědčen, že proto náleží právě jemu. Stejně však uvažoval i Odysseus, který nakonec cennou zbroj lstí získal.
Aiás neunesl tuto pohanu a pokusil se Odyssea zavraždit. Zároveň chtěl zabít i Agamemnóna, který zbroj přiřkl Odysseovi. Aiás, který byl bez sebe vztekem, ale místo nich ve tmě pozabíjel několik býků a ovcí. Když uviděl, co provedl, samou hanbou se proklál vlastním mečem. Podle Homéra zůstal k Odysseovi nesmiřitelný i po smrti, v temné Hádově říši.
Reference
- HOMÉR. Ílias. Praha: Odeon, 1980. 516 s. Kapitola Rejstřík vlastních jmen, s. 492.
Literatura
- Slovník antické kultury. Praha: Svoboda, 1974. 717 s. (Členská knižnice nakl. Svoboda).
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
- Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
- Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
- Löwe, Gerhard, Stoll, Heinrich Alexander, ABC Antiky
- Fink, Gerhard, Kdo je kdo v antické mytologii, 2004, ISBN 80-7218-992-1
- Neškudla, Bořek, Encyklopedie řeckých bohů a mýtů, 2003, ISBN 80-7277-125-6
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Aiás na Wikimedia Commons