Ajanot

Ajanot (hebrejsky עֲיָנוֹת, doslova „Prameny“, v oficiálním přepisu do angličtiny Ayanot[2]) je mládežnická vesnice a obec v Izraeli, v Centrálním distriktu, v Oblastní radě Gan Rave.

Ajanot
עיינות
Poloha
Souřadnice31°54′57″ s. š., 34°46′5″ v. d.
Nadmořská výška25 m n. m.
StátIzrael Izrael
distriktCentrální
oblastní radaGan Rave
Ajanot
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel322 (2014[1])
Správa
Vznik1930
ZakladatelAda Maimonová
Oficiální webwww.ayanot.org.il
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Leží v nadmořské výšce 25 metrů v hustě osídlené a zemědělsky intenzivně využívané pobřežní nížině, při dolním toku řeky Nachal Sorek, nedaleko písečných dun, které lemují pobřeží.

Obec se nachází 7 kilometrů od břehu Středozemního moře, cca 17 kilometrů jižně od centra Tel Avivu, cca 46 kilometrů severozápadně od historického jádra Jeruzalému a 6 kilometrů jihozápadně od města Rišon le-Cijon. Leží nedaleko jihozápadního okraje města Nes Cijona. Ajanot obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské.

Ajanot je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 42.

Dějiny

Ajanot byl založen v roce 1930.[2] Už roku 1926 zde z iniciativy Ady Maimonové došlo k zakoupení pozemků do židovského vlastnictví se záměrem tu zřídit ženskou farmu. K založení vesnice došlo pak 30. března 1930, kdy zde byly vysazeny první citrusové stromy. K trvalému osídlení lokality došlo 12. ledna 1932, kdy se sem nastěhovala skupina tvořená Adou Maimonovou a deseti dívkami, jež doprovázela stráž. Zpočátku pobývaly provizorně v prostorách kravína, později proběhla výstavba trvalých domů. Postupně sem přicházely další dívky a populace vesnice dosáhla 70. Během druhé světové války se vesnice proměnila na významnou zemědělskou školu, která přijala početnou skupinu Židů přeživších holokaust a židovskou mládež ze Sýrie, Turecka, Řecka a Bulharska.[3]

Po vzniku státu Izrael v roce 1948 pokračoval příliv židovských imigrantů. Fungovala tu zemědělská střední škola, která poskytovala výcvik pro život na vesnici. V současnosti zde působí střední škola s více než 300 žáky, zaměřená nejen na agrární výuku. Významné je vzdělávání nových imigrantů. Nabízí se zde výuka v ruštině a amharštině. Pro studenty je v areálu k dispozici ubytování.[3] Na okraji vesnice leží sídlo Oblastní rady Gan Rave.

Jméno obce je odvozeno od dvou pramenů, které se tu rozkládaly.[3] Zároveň odkazuje na biblický citát z knihy Deuteronomium 8,7: „Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, tě uvádí do dobré země, do země s potoky plnými vody, s prameny vod propastných tůní, vyvěrajícími na pláni i v pohoří[4]

Demografie

Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Ajanot Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší obec vesnického typu s dlouhodobě kolísající populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 322 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 28,3 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Ajanot[1] [5][6]
Rok 1948 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel295435237325438406390388389396405410245224233249251322

Odkazy

Reference

  1. יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky)
  2. יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky)
  3. עיינות [online]. ayanot.org.il [cit. 2010-06-15]. Dostupné online. (hebrejsky, anglicky)
  4. Dt 8, 7 (Kral, ČEP)
  5. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky)
  6. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (hebrejsky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.