Agusta A129 Mangusta

Specifikace na vývoj nového bitevního vrtulníku pro italskou rmádu byly vypsány roku 1972. Vývojem byla přímo pověřena společnost Agusta, jejíž první prototyp A129 poprvé vzlétl v září 1983 z letiště Cascina Costa. V konstrukci vrtulníku bylo použito maximum domácích italských komponentů. Protože se očekával zájem dalších západních armád, byly do stroje integrovány různé americké a evropské zbraně. Italská armáda nejprve odebrala 45 vrtulníků základní verze A129, přičemž v letech 2002–2003 do výzbroje zařadila dalších 15 strojů modernizované verze A129 CBT. Na standard CBT pak byly zpětně upraveny všechny vyrobené kusy.[2]

A129 CBT za letu

Jedná se o dvoumístný bitevní vrtulník klasické koncepce. Operátor sedí v přední kabině a pilot v zadní. Stroje jsou vybaveny řízením fly-by-wire a také systémem digitálního řízení leteckých motorů FADEC (Full Authority Digital Engine Control). Pohánějí je dva turbohřídelové motory Rolls-Royce Gem 2-1004D o výkonu 664 kW, licenční výrobky firmy Piaggio. Ty roztáčí pětilistý hlavní a dvoulistý vyrovnávací rotor. Výzbroj tvoří jeden trojhlavňový rotační kanón TM197B ráže 20 mm se zásobou 300 nábojů. Vrtulník dále unese až 1200 kg výzbroje na čtyřech podkřídelních závěsnících. Jedná se například o protitankové řízené střely BGM-71 TOW a AGM-114 Hellfire, protiletadlové řízené střely FIM-92 Stinger a Mistral, nebo bloky neřízených střel.[2]