Adrenergní receptor

Adrenergní receptor čili adrenoreceptor nebo je označení pro skupinu receptorů spřažených s G-proteinem, na které se vážou katecholaminy, např. noradrenalin, adrenalin a dopamin.[1]

Jednotlivé typy adrenergních receptorů; vyznačeny jsou způsoby, jimiž je signál z těchto receptorů převáděn dovnitř buňky

Klasifikace

Všechny adrenergní receptory se běžně dělí na alfa-adrenoreceptory a beta-adrenoreceptory. Receptory skupiny alfa jsou citlivější k adrenalinu než izoproterenolu, beta-adrenoreceptory reagují přesně naopak. V těle se v typickém případě váže noradrenalin spíše na alfa-adrenoreceptory, zatímco adrenalin na adrenoreceptory skupiny beta; existuje však mnoho výjimek.[2] Podrobněji se rozlišují ještě α₁ a α₂ adrenoreceptory, stejně tak β₁, β₂ a β₃ adrenoreceptory; každý se specifickou funkcí.[3]

Funkce

Funkce adrenergních receptorů jsou velmi různé a liší se podle konkrétního typu adrenergního receptoru.

Alfa-adrenoreceptory: obecně zvýšená glykogenolýza v játrech, zvýšená glukoneogeneze, relaxace hladkého svalstva ve střevech;[2]
- α₁ receptory – po přijetí signálu dochází v cílové buňce k IP3/DAG signalizační kaskádě;[3]
- α₂ receptory – po přijetí signálu dochází v cílové buňce k inhibici syntézy cAMP;[3]
beta-adrenoreceptory: obecně zvýšená svalová glykogenolýza a jaterní glukoneogeneze a glykogenolýza, mobilizace zásobního tuku, zrychlení srdeční frekvence a prohloubení stahu;[2]
- β₁, β₂, β₃ adrenoreceptory – po přijetí signálu dochází v cílové buňce k zvýšené produkci cAMP.[3]

Reference

Stenesh, J. (1989): Dictionary of Biochemistry and Molecular Biology (2nd Edition). John Wiley & Sons.
MURRAY, Robert K., et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 4. vyd. v ČR. Praha: H & H, 2002. ix, 872 s. ISBN 80-7319-013-3.
SILBERNAGL, Stefan; DESPOPOULOS, Agamemnon. Atlas fyziologie člověka. 6. vyd. [s.l.]: Grada ISBN 80-247-0630-X.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[stenesh-1] Stenesh, J. (1989): Dictionary of Biochemistry and Molecular Biology (2nd Edition). John Wiley & Sons.

[harper-2] MURRAY, Robert K., et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 4. vyd. v ČR. Praha: H & H, 2002. ix, 872 s. ISBN 80-7319-013-3.

[atlas-3] SILBERNAGL, Stefan; DESPOPOULOS, Agamemnon. Atlas fyziologie člověka. 6. vyd. [s.l.]: Grada ISBN 80-247-0630-X.