Adolf Langer

Adolf Langer (11. června 1910 Rejchartice15. února 1986 Ostrava) byl český klarinetista, hudební skladatel, kapelník, překladatel a publicista.

Adolf Langer
Základní informace
Jinak zvanýIwo Kawan“, „Dolfi Langer“, „Martin Trenk
Narození11. června 1910
Rejchartice
Úmrtí15. února 1986 (ve věku 75 let)
Ostrava
Povolánídirigent, muzikolog, hudební skladatel, překladatel, publicista, klarinetista a klavírista
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

V roce 1929 maturoval na reálném gymnáziu v Šumperku. Současně se vzdělával na tamější hudební škole (klarinet a klavír). V letech 1929–1935 studoval hru na klarinet a klavír na Německé hudební akademii v Praze, současně navštěvoval po čtyři semestry přednášky na Právnické fakultě Karlovy univerzity (1929–1931). Během studií hrál ve studentském orchestru Smiling Boys Ladislava Vachulky.[1]

Od roku 1930 působil jako hudebník a kapelník několika tanečních a džezových souborů. V roce 1933 založil vlastní orchestr, s nímž vystupoval mimo jiné v rozhlase a nahrál přes 200 gramofonových desek pro společnosti Esta, His Master’s Voice a Ultraphon. Za okupace byl totálně nasazen v továrně (od roku 1942) a vězněn několik měsíců v koncentračním táboře (1943 a 1945). Po válce obnovil svoji kapelnickou činnost, jíž se věnoval až do počátku 50. let, kdy postupně přestal působit jako výkonný hudebník a zaměřil se na činnost skladatelskou, hudebně pedagogickou, překladatelskou a publicistickou. V letech 1954–1956 studoval soukromě skladbu u Jaroslava Řídkého.[2]

Činnost

Adolf Langer je autorem asi 60 skladeb zábavní a taneční hudby, pozornost věnoval také skladbám instruktivním. Jeho mazurka Brušperačka pro dechový orchestr byla odměněna v jubilejní soutěži Svazu českých skladatelů roku 1955. Psal drobné informativní příspěvky do zahraničních časopisů. Působil v kvalifikačních komisích a v různých festivalových a soutěžních porotách, zvláště pro dechové orchestry mladých.[3]

Napsal tři školy pro akordeon a upravil pro něj přes 170 vlastních i cizích skladeb. Je spoluautor publikací Hrajeme na foukací harmoniku a Instrumentationslehre für Blasorchester (česky Instrumentace pro dechový orchestr). Spolupracoval také na knize Moderní instrumentace.[4]

Přeložil do němčiny kolem 310 českých vokálních kompozic, jako například kantáty, opery či písně, dále 35 nástrojových škol, asi tři tisíce článků, studií, kritik a rozborů skladeb. Dále vydal pět sbírek českých národních písní spolu s jejich překlady do němčiny. Pod pseudonymy Martin Trenk a Iwo Kawan přeložil do němčiny texty přes 600 textů tanečních písní. Překládal také cestopisy.

Za soustavnou skladatelskou, publicistickou a překladatelskou činnost obdržel Zlatý štít Pantonu a další vyznamenání.

Dílo

Hudební

výběr[3][4]
  • Na houpacím koni (1933)
  • K palbě, pochod (1937)
  • Zamilované klarinety, koncertní polka (1940)
  • Dědečkův zamilovaný valčík (1947)
  • Lehké prsty, intermezzo (1947)
  • Zvonečky lásky, foxtrot (1947)
  • Klarinety v náladě, polka (1952)
  • Pochod motoristů, pochod (1954)
  • Brušperačka, mazurka (1955)
  • Bujarý, valčík (1955)
  • Smím prosit, mazurka (1956)
  • Povídavá polka pro 3 klarinety (1957)
  • Růže a slova, valčík (1958)
  • Variace na národní píseň (1962)
  • Rozhněvaná polka (1965)
  • Malá taneční suita – Mladí sólisté (1967)
  • Malý koncertní valčík (1969)
  • Jen klid, polka (1971)
  • Con brio, valčík (1974)
  • Klarinetová polka pro 4 klarinety (1976)
  • Reminiscence (1976)
  • Slovo má štěbenec, charleston pro sólový Es klarinet (1977)

Překlady (výběr)

Podle zdroje[4]

  • Blues für den kleinen Jungen (Blues pro malého chlapce)
  • Ein verregenter Sonntag (Včera neděle byla)
  • Löscht alle Lichter aus (Zhasněte lampióny)
  • Melniker Polka (Mělnická)
  • Oma, lehr mich Charleston (Babičko, nauč mě charleston)
  • PS-Charleston (Láska na kolech)
  • Zwei blaue Luftballons (Dva modré balónky)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adolf Langer na nizozemské Wikipedii.

  1. Dolfi Langer | CS RETRO MUSIC. www.cs-retromusic.net [online]. [cit. 2019-11-27]. Dostupné online.
  2. Biografický slovník Slezska a Severní Moravy. 1. vyd. Opava: Nakladat. Optys, 1997. 146 s. Dostupné online. ISBN 807042480X, ISBN 9788070424803. OCLC 76200409 S. 71 až 72.
  3. MATZNER, Antonín. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. 1. vyd. Svazek 3. Praha: Editio Supraphon, 1990. 3 svazky. OCLC 165900045 S. 312, 313.
  4. Český hudební slovník. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2019-11-20]. Dostupné online.

Literatura

  • Biografický slovník Slezska a severní Moravy, sešit 9 (Ostrava 1997, s. 71–72)
  • Čeští skladatelé současnosti (Praha 1985, s. 171–172)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.