Adolf Jelínek (malíř)

Začal malovat jako žák obecné školy, kdy mu spolužák ukázal, jak správně malovat figurky do betlémů. Malování pak zůstalo jeho celoživotním koníčkem, vyučil se pak jako malíř pokojů a následně pracoval v natěrárně. Maloval pak po celý život betlémové figurky a také klasické obrazy. Žil s manželkou v dvoupojkojovém bytě v třebíčském Zámostí, kdy v kuchyni měl malířský ateliér. Po první světové válce, změnil styl malby a maloval figurky do betlémů podobně, jako dle tradic rodiny Mládkovy. Za celý život namaloval přibližně 12 velkých betlémů a mnoho tzv. skříňkových, ke konci života jich na objednávku maloval přibližně 10 za rok.

Byl aktivním členem třebíčského muzejního spolku a v roce 1965, kdy Muzeum Vysočiny obnovovalo musejní expozici betlémů se podílel na přípravě betlémů, kdy několik přímo postavil a další aspoň rekonstruoval či dostavoval krajiny či postavičky. Od roku 1956 do své smrti v roce 1982 se staral o tradiční velký betlém v kostele sv. Martina v Třebíči.[1] V roce 1966 byl betlém Adolfa Jelínka vystaven na výstavě EXPO v Torontu.[2]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolf Jelínek na Wikimedia Commons