Aditi

Aditi, v sanskrtu अदिति, též Dévamáta „matka bohů“ je hinduistická bohyně veškerenstva, nebeských výšin, osvobození a matka bohů. Aditi lze také chápat jako ženský prvek při stvoření světa – vesmírnou matku, zatímco Dakša představuje mužský prvek. Zároveň byla v duchu pantheismu pozdějšího védského náboženství ztotožňována s celým vesmírem, stejně jako některá jiná božstva.[1][2]

Brahmá a Aditi

V Mahábháratě, Rámajáně a puránách je manželkou mudrce Kašjapy a matkou bohů, jmenovitě především Indry, Agniho a Súrji. Jako její potomci jsou také označováni Áditjové, kromě již uvedeného Súrji zahrnující například také Varunu a Mitru. Druhou manželkou Kašjapy je Diti, matka démonických asurů, postava Diti vznikla podle některých badatelů jen jako protiklad Aditi.[3]

Podle mýtu uvedeného v Aitaréja bráhmaně se Aditi zrodila se vzníceného semene boha stvořitele Pradžápatiho, stejně jako Bhrgu, Áditjovci, Angirasové a Brhaspati. Podle Bhágavaty purány se když král démonů Bali zmocnil nebes modlila se Aditi k Višnuovi a ten se na oplátku z jejího lůna zrodil jako trpaslík Vámana a obnovil vládu bohů. Podle Matsja purány se při stloukání Mléčného moře objevily kromě jiného také náušnice, které byly darovány Aditi. Ty byly ukradeny démonem Narakasurou a své majitelce opět navráceny Kršnou.[4]

Podle některých zdrojů byla inkarnací Aditi také Dévakí, matka Višnuova avatára Kršny.[2][5]

Jméno Aditi znamená „nesvázaná, bezmezná, nekonečná, osvobozená“. Její jméno podle Jaana Puhvela tmůže také znamenat „vypuštění, porod“ a souviset s její funkcí rodičky a matky. Zároveň však může být také personifikovaným osvobozením od anhas „tíseň, sevření“. Snaha o zbavení se anhas, ať už ve formě nepřátel, přírodních překážek či malomyslnosti či častým motivem védských textů.[6]