Addisabebská univerzita
Addisabebská univerzita (amharsky አዲስ አበባ ዩኒቨርሲቲ, latinsky Universitas Neanthopolitensis) je velká, národní universita ležící v Addis Abebě v Etiopii. Univerzita je nejstarší vysokou školou v Etiopii. Skládá se ze třinácti kampusů, z nichž se dvanáct nalézá v Addis Abebě a jeden v Bishoftu, který leží 45 km od hlavního města. Má také několik přidružených výzkumných institucí, včetně Institutu etiopských studií.
Addisabebská univerzita | |
---|---|
አዲስ አበባ ዩኒቨርሲቲ | |
latinsky Universitas Neanthopolitensis | |
Motto | |
ኵሎ አመክሩ ወዘሠናየ አጽንዑ (Vše dokažte, držte se pevně toho, co je dobré) | |
Rok založení | 1950 |
Typ školy | státní univerzita |
Vedení | |
Prezident (CEO) | Tassew Woldehanna[1] |
Další informace | |
Sídlo | Addis Abeba, Etiopie |
Zeměpisné souřadnice | 9°2′47,81″ s. š., 38°45′31,45″ v. d. |
Kampus | Addis Abeba |
http://www.aau.edu.et/ | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Původní jezuitská kolej byla založena jezuitou Lucienem Mattem v roce 1950 na základě přání habešského císaře Haile Selassie I. a následující rok zahájila činnost.[2] Během následujících dvou let se rozvinula spolupráce s Londýnskou univerzitou.
Jádrem budoucí Addisabebské univerzity se stala v roce 1950 založená Univerzitní vysoká škola v Addis Abebě.[3] Původně ji tvořila pouze fakulta umění a věd a plnohodnotnou vysokou školou se stala v roce 1954. V únoru 1961 bylo spojeno několik různých vysokých škol a Teologická kolej a spolu vytvořily Univerzitu Haile Selassieho. Císař univerzitě věnoval palác Guenete Leul, který se stal její administrativní budovou a hlavním kampusem.[4] Po revoluci v roce 1974 a zániku monarchie byla univerzita na krátkou dobu přejmenována na Etiopskou univerzitu. V roce 1975 byl její název změněn na Addisabebskou univerzitu.[5] V návaznosti na revoluci byla univerzita na dva roky uzavřena a studenti i pedagogové byli zapojeni do kampaně známé jako Rozvoj prostřednictvím spolupráce, jejímž cílem bylo zvýšit povědomí venkovského obyvatelstva o duchu revoluce.[6] V roce 1979 univerzita nabízela první magisterské studijní obory a od roku 1987 také obory doktorské.[7] Až do roku 1974 stál v čele univerzity kancléř, kterým byl habešský císař. Dále jej řídila správní rada složená z ministrů a členů královské rodiny a fakultní rada složená z univerzitních úředníků, děkanů a volených členů. V roce 1977 ztratila univerzita relativní autonomii, když byla její správa převedena pod Komisi pro vysokoškolské vzdělávání, která převzala jurisdikci nad všemi etiopskými vysokými školami.[4] Od roku 1993 spadá pod ministerstvo školství Etiopie.
Na konci 60. a počátku 70. let 20. století byli studenti povinni absolvovat roční vojenskou službu v rámci programu Etiopské univerzitní služby. V roce 1973 studenti a vyučující pomohli při odhalení skrytého hladomoru a pomáhali i při zahájení prvního programu pomoci při tomto hladomoru.[4] Během revoluce v roce 1974 hrálo klíčovou roli Etiopské studentské hnutí, které vzniklo na Addisabebské univerzitě.[6]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Addis Ababa University na anglické Wikipedii.
- AAU Leadership | Addis Ababa University. web.archive.org [online]. 2019-05-07 [cit. 2021-02-09]. Dostupné online.
- Trudeau, Eduard (1964). Higher Education in Ethiopia. Montreal
- Three Decades of University Education. Addis Ababa: Addis Ababa University. 1980
- Haile, Fisseha. "Addis Ababa University: a Study of an Institution 1961-1981". PICES. 1: 491–507
- Semru, Mulugeta. "The Development of Higher Education in Ethioipa". PICES. 1: 215–231
- Balsvik, Randi Rønning (2009). "Addis Ababa University in the Shadow of the Derg, 1974-1991". Proceedings of the 16th International Conference of Ethiopian Studies: 265
- WAGAW, TESHOME G., 1930-. The development of higher education and social change : an Ethiopian experience. East Lansing, Mich.: Michigan State University Press xii, 281 pages s. Dostupné online. ISBN 0-87013-283-0, ISBN 978-0-87013-283-4. OCLC 21412540
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Addisabebská univerzita na Wikimedia Commons