Academia Film Olomouc

Vznik Academia Film Olomouc iniciovaly v roce 1966 klíčové instituce garantující rozvoj vědy a vzdělání v Československu. Patřila mezi ně Československá akademie věd, Krátký film Praha a Univerzita Palackého. Inspirací pro vznik festivalu se stal ve své době ojedinělý festival didaktických filmů v italské Padově, který byl výjimečný tím, že se konal na univerzitní půdě. Důležitým organizátorem festivalu byl od samého počátku Krátký film Praha, v němž již od 50. let vznikaly naučné filmy Jiřího Lehovce, Jana Calábka nebo Bohumila Vošáhlíka. Ty prezentovaly aktuální vědecké objevy a inovativní postupy tak, aby jim porozuměli nejen vědečtí pracovníci, ale také studenti daného oboru či talentovaní žáci základních škol. K tématům nejstarších populárně-vědeckých filmů patřily často velmi specifické problémy, jež stěží vysvětlujeme i dnes, jako například podstata světla, proměny počasí, možnosti záznamu zvuku nebo relativita pohybu a času. Názorným způsobem zobrazovaly organismy rostlin, buněčná jádra a fotosyntézu. Takové filmy si již ve své době získaly mezinárodní prestiž a v rámci Československého státního filmu, kam organizačně spadal také Krátký film, existovalo v 50. a 60. letech dokonce samostatné oddělení, jež se obdobné problematice věnovalo.

Spojení univerzitní půdy a filmového průmyslu se tak stalo logickou cestou, jak přiblížit aktuální vědecké poznatky co nejširšímu spektru obyvatel. Chyběla ale instituce, která by projektu poskytla potřebné zázemí. Po vzoru festivalu v Padově se pracovníci ČSAV obrátili na Univerzitu Palackého, jejíž studenti patřili v 60. letech k nejaktivnějším co do pořádání kulturních aktivit. Univerzitní pedagog Jiří Stýskal zaštítil v roce 1966 se svými kolegy Eduardem Petrů, Alenou Štěrbovou a Miroslavem Tomšů první olomouckou přehlídku populárně-vědeckého filmu. Název Academia Film dostala přehlídka po příznivém ohlasu prvního ročníku o 12 měsíců později.

Popularita a význam festivalu během 60. a 70. let narostl na celorepublikovém významu a programově se do festivalu zapojuje i Československá televize svými naučnými snímky. V 80. letech se festival začíná více otevírat i širšímu publiku a zároveň roste počet přihlášených soutěžních snímků.[1] Festival zároveň do programové skladby zařazuje formát videoprojekce zaměřený na dokumentaci vědeckých a technických postupů. Videoprogramy dostaly svůj prostor v rámci Videofóra[2].

Po revoluci se AFO stává mezinárodním festivalem, zároveň se však dostává do existenčních problémů kvůli změnám ve financování. Nadále byl financován MŠMT, Akademií věd ČR a Ministerstvem kultury, musí se však začít obracet i na soukromý sektor při získávání dostačujících zdrojů pro zabezpečení festivalu.

V roce 2001 byl festival přesunut do Vlastivědného muzea se záměrem přiblížit jej publiku a už po několikáté změnil svůj název, tentokrát na Mezinárodní festival dokumentárních filmů a multimediálních vzdělávacích pořadů. Zásadní změna pro současnou festivalovou podobu pak přišla v roce 2007. Organizace festivalu připadla na Katedru divadelních, filmových a mediálních studií Univerzity Palackého a ředitelem se stal Petr Bilík. Na festivalu se také podílel Jihlavský spolek amatérských filmařů. Festival dostal opět nový název Mezinárodní festival populárně-vědeckého a dokumentárního filmu a začal používat motto „Vidět a vědět“ (Watch&Know). Sídlo festivalu se vrátilo na půdu Univerzity Palackého, tentokrát do prostor bývalého jezuitského konviktu (nyní Umělecké centrum Univerzity Palackého). Festival se začal úžeji profilovat na vzdělávací a vědecké dokumentární filmy a soustředit se na jeho mezinárodní význam a naplňovat také cíl popularizovat vědu. V roce 2013 pak byl vydán festivalový Statut, který definuje cíle a účel festivalu i organizační strukturu do současné podoby.[3]

Nárůst akreditovaných návštěvníků v posledních šesti letech živých ročníků festivalu:

• AFO 2014: 4,067 akreditovaných / 92 filmů / 317 hostů
• AFO 2015: 5,800 akreditovaných / 329 filmů / 329 hostů
• AFO 2016: 5,523 akreditovaných / 323 filmů / 334 hostů
• AFO 2017: 5,603 akreditovaných / 200 filmů / 300 hostů
• AFO 2018: 7,105 akreditovaných / 112 filmů / 340 hostů
• AFO 2019: 9,430 akreditovaných / 156 filmů / 384 hostů
• AFO 2020: 10,800 registrovaných uživatelů na VOD platformě / 133 filmů (z toho 47 záznamů rozhovorů s tvůrci, virtuální vernisáže, koncerty a AFO Talks přednášky)

Program festivalu má na starosti dramaturgický tým, jehož členové jsou ve velké většině aktivní na půdě Univerzity Palackého. Každý ročník festivalu má zaštiťující téma, které zároveň propojuje jednotlivé programové sekce. Festival Academia Film Olomouc je zaměřen primárně na faktuální dokument, který se obsahově dotýká vědy, společensko-vědních témat, vědců, výzkumných výsledků, etiky spojené s posunováním hranic lidského poznání a přístupu ke vzdělání. Cílem programu obecně je také ukázat, že audiovizuální tvorba je nejúčinnějším nástrojem popularizace vědy a slouží také jako iniciace ke vzdělávání a kulturnímu myšlení.

Program festivalu AFO je postaven na 4 pilířích: soutěžní sekce, nesoutěžní - tematické - sekce, program pro odbornou veřejnost – Industry 4Science – a doprovodný program (koncerty, výstavy, performance ad.).

Základem soutěžního programu je pečlivý předvýběr filmů dramaturgickým týmem, který celoročně mapuje aktuální produkci a kromě samostatně přihlášených filmů do soutěže i aktivně oslovuje produkce pohybující se na poli science documentary (mimo jiné také osobně na největší oborové akci svého druhu Světovém kongresu producentů faktuálních a vědeckých pořadů - WCSFP). V roce 2017 se jednalo o cca 4.000 přihlášených snímků, z nichž bylo vybráno přibližně 40 do soutěžních kategorií. Následně během festivalu odborné poroty složené z českých i zahraničních tvůrců, producentů, vědců a publicistů vybírají vítěze jednotlivých soutěžních kategorií.

Dramaturgie festivalu je pak úzce spjata s cíli festivalu:

•       Prostřednictvím špičkových snímků a přizvaných odbornic a odborníků vytrvale bořit zažité mýty a stereotypy o přírodních, humanitních a společenských vědách.
•       Prezentovat široké veřejnosti vědu, výzkum a technologie jako fascinující a nesmírně důležité obory lidské činnosti a pevné součásti naší kultury a společnosti.
•       Přibližovat široké veřejnosti současná i budoucí palčivá témata naší civilizace, planety a vesmíru.
•       Propojovat akademickou sféru a vědecké instituce s odbornicemi a odborníky z televizního a filmového průmyslu a dalších kulturních institucí.
•       Podněcovat vznik nových populárně-naučných celovečerních filmů, televizních pořadů a dalších multimediálních formátů.
•       Podporovat a formovat aktivní a kriticky smýšlející divácká publika.

Počet přihlášených snímků do soutěžních sekcí (Mezinárodní soutěž, Česká a slovenská soutěž, Soutěž krátkých filmů) v posledních letech dynamicky roste (v roce 2019 to bylo přes 4000 snímků z celého světa). Do hlavního festivalového programu je dramaturgy vybíráno každoročně cca 25 z nich. Odborné poroty, sestávající se z předních osobností světové vědy i filmového průmyslu, vybírají v průběhu konání festivalu vítěze. AFO následně uděluje ceny v kategoriích:

• Cena za nejlepší mezinárodní populárně-vědecký dokumentární film
• Cena za nejlepší český nebo slovenský populárně-vědecký dokumentární film
• Cena za nejlepší krátký populárně-vědecký film
• Cena studentské poroty Univerzity Palackého v Olomouci
• Cena diváků AFO
• Cena studentské poroty
• Cena za přínos popularizaci vědy – osobnost
• Cena za přínos popularizaci vědy – instituce

Programové sekce festivalu jsou vedle soutěžních filmů hlavní náplní festivalového obsahu. Tyto sekce mají vlastní témata, která se úžeji či volněji vztahují k zastřešujícímu tématu daného ročníku (v minulých letech např. Závislost na oceánech a technologiích, Utopie/Dystopie, Space&Place apod.). Každá programová sekce má svého dramaturga či dramaturgyni, kteří vybírají filmy a pořady, hosty a hostky z oblasti vědecké i filmařské, přednášky, workshopy a další doprovodný či hudební program.

Jednou z programových sekcí je také AFO Junior. Tento blok cílí na děti a mládež. Ve spolupráci s Divadlem na cucky, Pevností poznání a ČT:D na návštěvníky čekají speciální promítání, ale také tematicky zaměřené workshopy, virtuální realita, základy filmařských postupů, animace, pohybové dílny a mnoho dalšího.

V rámci festivalového týdne i během celého roku připravuje tým AFO doprovodné akce jako výstavy, workshopy, přednášky nebo koncerty. Cílem je připravit pro návštěvníky zajímavé události akcentující vědecká témata z různých, často neočekávaných úhlů pohledu. Během minulých ročníků tak byla zrealizována obří ledová kostka s festivalovou grafikou na Horním náměstí, virtuální realita v Auditoriu Maximu, graffiti a street art s AFO tematikou v olomouckých ulicích, venkovní promítání na náměstí, speciální vědecké drinky nebo možnost prozkoumat 3D tisk.

Hudba je věda a AFO to již několikátým rokem ví areflektuje. Tradiční hudební program Music is Science pravidelně oživuje dny plné populárně-vědeckých dokumentů jedinečnou skupinou interpretů, která činí festival ještě pestřejším. Music is Science do Olomouce přivádí hudebníky české i zahraniční, kteří svou tvorbou propojují hudbu a vědu. Jedná se o umělce na poli alternativní hudební scény, kteří překračují hranice jednotlivých žánrů, propojují je a nebojí se zvukových experimentů.