Abrahám z Čech

Abrahám ben Moše Jaffe, známý též jako Abrahám z Čech (hebrejsky אברהם בן משה יפה מבוהמיה, či pod latinským jménem Abraham Judaeus Bohemus, * pol. 15. století, Praha - 1535, Lvov) byl vysoce prominentní židovský dvorní bankéř, výběrčí daní, půjčovatel peněz a dvorní Žid (faktor).

Abrahám z Čech
Narození1435
Praha
Úmrtí1533 (ve věku 97–98 let) nebo 1535 (ve věku 99–100 let)
Lvov
Povoláníbankéř a Dvorní Žid
DětiEliezer ben Abraham Jaffe
RodJaffeové
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Později se přestěhoval do Polska, kde v letech 1514-1518 působil jako prefekt Rady čtyř zemí. Pocházel z prastarého židovského rodu Jaffeů.

Život

Narodil se v polovině 15. století v Praze v Českém království. Jeho otec Moše Jaffe z Boloni byl rabín původem z Polska, potomek Elchanana Jaffeho, který žil ve 12. století v Dampierre. Jeho matka Margolioth bat Šmu'el ha-Levi byla považována za nesmírně vzdělanou ženu, a to natolik, že někteří z jejích potomků jako druhé příjmení přijali jméno Margolioth, jako například Abrahámův bratr Ja'akov Margolioth-Jaffe z Norimberka. [1]

Abrahám brzy nashromáždil velké jmění, že později mohl půjčovat dokonce českému králi Vladislavovi Jagellonskému i císaři Svaté říše římské Maximiliánovi I.

Kolem roku 1495 se přestěhoval do Kaziměře a Krakova Polském království, kde se brzy stal bankéřem krále Alexandra Jagellonského a později Zikmunda I., s nímž se velmi sblížil. V roce 1512 vydal král Zikmund dekret, jímž Abraháma jmenoval prefektem s povinností vybírat pro krále židovskou daň ve Velkém Polsku a Mazovsku a od roku 1514 také v Malopolsku. Tuto funkci vykonával do roku 1518. V téže době se rovněž zapojil do obchodu se sídlem ve Lvově, kde mu král daroval dům v židovské čtvrti.

Abrahám se však dostával do konfliktů s krakovským vojvodou i židovskými komunitami. Místní Židé byli nespokojeni s novým českým prefektem, který se stal příliš mocným, což mu následně působilo finanční ztráty kvůli obstrukcím, většinou v souvislosti s výkonem královských rozkazů. Král nařídil všem polským Židům, zejména rabínům, aby respektovali svobody a výsady udělené Abrahámovi a nezasahovali do nich exkomunikací ani jinak. Za tato privilegia Abrahám platil roční osobní daň ve výši 20 dukátů.

V roce 1518 Zikmund po intervenci císaře Maximiliána odvolal Abraháma z jurisdikce Rady čtyř zemí. Král rovněž zamítl všechna obvinění proti Abrahámovi, osvobodil ho od daní placených všemi ostatními Židy a umožnil mu svobodu obchodu a bankovnictví v celém Polsku.

V roce 1533 Zikmund Abraháma odstranil z jurisdikce královských úředníků a umístil jej pod jurisdikci královny Bony Sforzy.

Na konci svého života se Abrahám přestěhoval do Lvova, kde kolem roku 1535 zemřel. [2] [3] [4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abraham of Bohemia na anglické Wikipedii.

  1. Dostupné online.
  2. Dostupné online.
  3. Dostupné online.
  4. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.