Jedle nikkoská

Abies brachyphylla.

Stálezelený, jehličnatý, 30-40 m vysoký, kolem 6m široký, spíše pomaleji rostoucí (kolem 30 cm/rok) strom. Kmen 1-1,5 m v průměru. Koruna kuželovitá, na vrcholu zaoblená. Borka je hnědá od mládí drsná, nejdrsnější ze všech jedlí, šupinovitá, což je nejspolehlivější znak při determinaci. Letorosty žlutohnědé, rýhované. Pupeny vejčité, zaoblené. Jehlice 15-35 mm dlouhé a 2-3,5 mm široké, na konci okrouhlé, tmavozelené, vespod s dvěma bílými pruhy, hřebenitě uspořádané. Samčí šištice žluté, válcovité, samičí nachové, jednotlivé. Šišky 7-12 cm dlouhé a 3-4 cm široké, válcovité, ke koncům se zužující, zpočátku fialové, později hnědé, dozrávají v říjnu. Doba květu stromu je květen až červen.

Východní Asie - střední a jižní Japonsko (pohoří Nikko na ostrově Honšú a ostrov Šikoku). V České republice se pěstuje v arboretech a jako okrasná dřevina.

Strom roste ve vlhkých, horských podmínkách, v nadmořských výškách 700-2200 m. Půda vlhká, jílovitá, kyselá či neutrální. Jedle nikkoská snáší velmi dobře znečištění ovzduší. Nároky na světlo malé, dokáže růst i ve stínu.

Tato jedle je považována za nejvíce odolnou ze všech jedlí vůči znečištění ovzduší v okolí měst. Má taktéž velmi odolný, bouřím dobře odolávající kořenový systém. Díky drsnému hnědému kmeni a celkovému habitu bývá laiky považována za smrk.

• 
  A. homolepis - Větvička zespodu s charakeristickým rýhováním letorostu.
• 
  Charakteristický, od mládí drsně šupinatý kmen A. homolepis.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu jedle nikkoská na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo jedle nikkoská ve Wikislovníku
• http://botany.cz/cs/abies-homolepis/
• https://web.archive.org/web/20140705223533/http://jehlicnany.atlasrostlin.cz/jedle-nikkoska