Abélie

Abélie (Abelia) je rod rostlin z čeledi zimolezovité (Caprifoliaceae). Zahrnuje 5 druhů, rozšířených původně ve východní Asii. Řada druhů byla přeřazena do jiných rodů (Diabelia, Vesalea, Zabelia).[1]

Abélie
Abélie Abelia x grandiflora
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádštětkotvaré (Dipsacales)
Čeleďzimolezovité (Caprifoliaceae)
Rodabélie (Abelia)
Gronov., 1754
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Abélie jsou keře 1–6 m vysoké, patří mezi ně druhy rostoucí v teplých krajinách jako stálezelené keře a v chladném klimatu jako opadavé druhy. Listy jsou vstřícné, vejčité, lesklé, tmavě zelené, 1,5–8 cm dlouhé. Barva se u opadavých druhů na podzim mění na purpurově-bronzovou a červenou. Květy se objevují v horní části stonku, 1–8 společně v krátkém vrcholíku, jsou převislé, v barvách od bílé po růžovou, zvonkovité, trubkovitě nálevkovité, s pětičlennou korunou, 1–5 cm dlouhé a obvykle vonné. Kvete od pozdního jara do podzimu. Plod je kožovitá tobolka.

Pěstování a použití
  • Půda a poloha – abélie se sázejí na výslunná, ale chráněná místa do lehčí propustné záhřevné půdy.
  • Přezimování – abélie jsou náchylné na namrzání, proto je vhodné na zimu zakrýt keře aspoň z části listím a větvemi jehličnanů. Namrzlé keře dobře regenerují, nové výhony ještě v témž roce kvetou.
  • Přihnojování – bývá omezováno na krátkou dobu na začátku vegetace, vhodné je přihnojování na list běžnými rozpustnými hnojivy. Dodržujte koncentraci uvedenou výrobcem. Přihnojování dusíkem od začátku srpna je velkým rizikem při přezimování.
  • Zálivka – rostlina nemá zvláštní nároky, nesmí přeschnout, ale rozhodně nesmí „stát ve vodě“. Zalévá se několikrát (asi 4×) i během zimy.
  • Řez – prosvětlení a odstranění namrzlých větví provádíme před započetím kvetení, tedy na jaře.

Abélie jsou v zahraničí oblíbené okrasné keře. Nejrozšířenější je abélie velkokvětá (Abelia × grandiflora), hybrid A. chinensis x A. uniflora. Tento kulatý, rozvolněný, mnohokmenný, stálezelený keř je 1–1,8 m vysoký s vejčitými a tmavě leskle zelenými listy, asi 2–6 cm dlouhými a květenstvím zbarveným do bílo-růžova. jednotlivé květy bývají zvonkovitého tvaru, 2 cm dlouhé.

V Česku se abélie zatím příliš nepěstují pro jejich náročnost na teplo. Abélie jsou potravou housenek motýlů.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abelia na anglické Wikipedii.

  1. Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)

Literatura
  • Barnes, P. 2001. Looking at Abelias. New Plantsman 8 (2): 78–92 (clarification of nomenclature, history, and cultivars with an excellent key and photographs).

Externí odkazy

(anglicky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.