Aaron Burr
Aaron Burr (6. února 1756, Newark, New Jersey, USA – 14. září 1836, Port Richmond, New York) byl americký právník, politik a dobrodruh. Byl generálním prokurátorem státu New York (1789–1791), senátorem (1791–1797), poslancem New Yorku (1797–1799) a třetím viceprezidentem USA v období od 4. března 1801 do 4. března 1805, tedy během prvního prezidentského období Thomase Jeffersona. Burrův odkaz zásadně ovlivnil jeho proslulý osobní spor s Alexandrem Hamiltonem, který roku 1804 vyvrcholil soubojem, ve kterém Burr Hamiltona zastřelil. Přezdívalo se mu Bouřlivák Burr.
Aaron Burr | |
---|---|
3. viceprezident Spojených států amerických | |
Ve funkci: 4. března 1801 – 4. března 1805 | |
Prezident | Thomas Jefferson |
Předchůdce | Thomas Jefferson |
Nástupce | George Clinton |
Senátor Spojených států amerických za stát New York | |
Ve funkci: 4. března 1791 – 3. března 1797 | |
Předchůdce | Philip Schuyler |
Nástupce | Philip Schuyler |
Stranická příslušnost | |
Členství | Demokraticky-republikánská strana |
Narození | 6. února 1756 Newark |
Úmrtí | 14. září 1836 (ve věku 80 let) Port Richmond |
Místo pohřbení | hřbitov v Princetonu |
Choť | Theodosia Bartow Prevost (od 1782) Eliza Jumel |
Rodiče | Aaron Burr a Esther Edwardsová Burrová |
Děti | Theodosia Burr Alston |
Alma mater | Princetonská univerzita |
Profese | politik, advokát, důstojník a otrokář |
Podpis | |
Commons | Aaron Burr |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Burr se narodil do prominentní rodiny v New Jersey. Po studiích teologie na Princetonu zahájil svou kariéru jako právník, roku 1775 se však zapojil do americké války za nezávislost jako důstojník Kontinentální armády. Po ukončení služby roku 1779 se věnoval právní praxi v New Yorku, kde se stal předním politickou figurou a podílel se na založení nové Jeffersonovy Demokraticko-republikánské strany. Jako člen newyorského zákonodárného shromáždění podporoval roku 1785 návrh zákona ke zrušení otrokářství, třebaže otroky sám vlastnil.
Ve 26 letech se Burr oženil s Theodosií Bartow Prevost, jež zemřela roku 1794 po dvanácti letech manželství. Narodila se jim jedna dcera, Theodosia Burr Alston. Burr udržoval poměr také se svou jihoasijskou služebnou Mary Emmons a byl otcem jejích dvou dětí. Jedním z nich byl abolicionista John Pierre Burr. Aaron Burr však za svého života vztah s Mary Emmons nikdy veřejně nepřiznal.
Roku 1791 byl Burr zvolen do Senátu Spojených států amerických, kde sloužil do roku 1797. Kandidoval také na prezidenta v prezidentské volbě roku 1800. Hlasy sboru volitelů však mezi prezidentskými kandidáty Jeffersonem a Burrem nerozhodly, budoucího prezidenta tak musela určit Sněmovna reprezentantů (rozhodnutí přinesla až po 36. hlasování). Z volby nakonec vyšel vítězně Jefferson, Burr se ale s druhým nejvyšším počtem hlasů stal jeho viceprezidentem. Třebaže Burr trval na tom, že Jeffersona podporuje, prezident byl vůči němu velmi podezřívavý a odsunul ho na okraj své administrativy, ve které Burr jako viceprezident setrval po jedno volební období od 4. března 1801 do 4. března 1805.
Během posledního roku ve viceprezidentském úřadě Burr 11. července 1804 v souboji smrtelně postřelil svého politického rivala Alexandra Hamiltona. Třebaže souboje stály mimo zákon, Burr nebyl nikdy souzen a všechna obvinění vůči němu byla časem stažena. Hamiltonova smrt však znamenala konec Burrovy politické kariéry.
Burr odcestoval na západ Spojených států, kde hledal nové ekonomické a politické příležitosti. Jeho utajované aktivity vedly k tomu, že byl roku 1807 v Alabamě zatčen kvůli obvinění z velezrady. Několikrát byl předveden před soud v případu známém jako Burrovo spiknutí, pokaždé však byl obžaloby zproštěn. I tak ale Burr, zatížen velkými dluhy a bez opory vlivných přátel, opustil Spojené státy a jako vystěhovalec žil v Evropě. Do Spojených států se vrátil roku 1812, kdy v New Yorku opětovně začal provozovat právní praxi. Krátké druhé manželství ve věku 77 let skončilo rozvodem a dalším skandálem. Ochromen mrtvicí a finančně zruinován zemřel Aaron Burr 14. září 1836 v Port Richmondu v New Yorku.
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Aaron Burr na Wikimedia Commons
Literatura
- ALEXANDER, Holmes Moss. Aaron Burr: The Proud Pretender. [s.l.]: Greenwood-Heinemann Publishing, 1973. 390 s. ISBN 0837171288. (anglicky)
V umění
Autorem životopisného románu o Aaronu Burrovi je americký spisovatel Gore Vidal pod názvem Skandální život Aarona Burra (v anglickém originálu pouze Burr z roku 1972), který vyšel v překladu Miroslava Jindry v nakladatelství Odeon v roce 1990.