3D displej

3D displej (3D = 3-dimensional, trojrozměrný) je zobrazovací zařízení [1], které poskytuje hloubkové vnímání s hloubkovým fyziologickým vjemem. Schopnost vytvářet prostorový vjem se nazývá stereopse. Tato schopnost některým lidem chybí.

3D volumetrický displej

Druhy 3D displejů

Základní rozlišení 3D displejů je na stereoskopické (vyžadují brýle) a autostereoskopické (nevyžadují brýle)

Displej stereoskopický je 3D displej, který poskytuje binokulární paralaxu. Rozlišují se:

  • displeje s časově prokládanými obrazy, které vyžadují aktivní brýle (s časovou uzávěrkou na pravé a levé oko);
  • displeje s přepínatelným polarizátorem před (LCD) panelem, s časově prokládanými obrazy, které vyžadují pasivní brýle (s lineární nebo kruhovou polarizací);
  • displeje s prostorově prokládanými obrazy, které vyžadují pasivní brýle (s lineární nebo kruhovou polarizací).

Displej autostereoskopický je stereoskopický displej, který nevyžaduje žádné vizuální (pohledové) pomůcky. Rozlišují se:

  • displeje se dvěma pohledy,
  • displeje s více pohledy,
  • displeje s integrálním zobrazením,
  • displeje volumetrické,
  • displeje holografické.[2]
Aktivní brýle (firmy XpanD) s LCD závěrkami.

Displej volumetrický je autostereoskopický displej, který vytváří sadu obrazových bodů rozložených v prostoru.[3]

Displej holografický je zatím obvykle statický: hologram vytvořený na válcový film umožňuje např. 3D holografickou projekci, kterou lze pozorovat ze všech úhlů; využívá se v muzeích k prezentaci drahých objektů atp.[4].

Pasivní brýle s polarizačním filtrem

Vizuální pomůcky jsou např.:

  • Aktivní brýle pro stereoskopické displeje jsou brýle, jejichž levá a pravá „čočka“ mění své optické charakteristiky synchronně se zobrazovanou posloupností obrazů na stereoskopickém displeji. Připojení synchronizace pro 3D systémy s aktivní uzávěrkou může být drátové nebo bezdrátové.
  • Pasivní brýle pro stereoskopické displeje jsou brýle, jejichž levé a pravé „čočky“ mají komplementární, avšak neměnné optické charakteristiky, např. opačnou polarizaci (lineární nebo kruhovou).
  • Stereoskopické displeje umístěné na hlavě.
"Věstonická Venuše" má zde funkce: reálný objekt, obraz, pohled a vjem

Objekt, obraz, pohled a vjem jsou termíny definováné v [1]. Jednoduché příklady:

  • objekt reálný (např. Věstonická Venuše);
  • obraz stereoskopický – dvojice obrazů s paralaxou, které jsou zobrazeny na stereoskopickém displeji;
  • obraz monokulární – jedna část stereoskopického obrazu;
  • pohled stereoskopický je dvojice pohledů, kterou poskytuje stereoskopický displej vyvolávající prostorové vidění (informace vstupující do oka návštěvníka muzea)
  • pohled monokulární je jedna část stereoskopického pohledu;
  • vjem je obraz vnímaný v mysli (návštěvníka muzea).

Paralaxa je úhel, který svírají přímky vedené ze dvou různých míst (očí) v prostoru k pozorovanému bodu.

Reference
  1. ČSN EN 62629, 3D zobrazovací zařízení
  2. Vrbová a kol. Lasery a moderní optika, Prometheus 1994
  3. ShortCourses-Stereo Photography google.com
  4. Reichelt a kol. Holographic 3-D Displays; google.com

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.