Svitkový film

Svitkový film - na rozdíl od všeobecného přesvědčení - není vynález George Eastmana, ani společnosti Eastman Kodak. George Eastman si nechal patentovat a od roku 1884 vyráběl papírový film (stripping film) - svinutý papír s citlivou vrstvou, který se však v té době ukázal jako masově nepoužitelný. Avšak papír jako pružný a flexibilní podklad používal již okolo roku 1816, na počátku fotografických experimentů Joseph Nicéphore Niépce nebo v roce 1840 William Henry Fox Talbot pro výrobu papírových negativů - takzvaných slaných papírů.

První film z celulózy jako substrátu vyrobil v roce 1868 John Wesley Hyatt a byl patentován ve Spojených státech. Ještě lepší celuloidový film vyvinul v roce 1887 americký reverend Hannibal Goodwin pro Thomase Edisona a také jej patentoval jako metodu na výrobu transparentního pružného svitkového filmu, který využíval vrstvy želatiny s bromidem stříbrným na celuloidu (nitrocelulóze).[1][2] Dne 2. května 1887 reverend Goodwin po dlouhé řadě pokusů a testů patent přihlásil. Patent byl však na jedenáct let zdržen kvůli nejasně sepsané a podané přihlášce patentu, ale nakonec mu byl po dlouhých soudních sporech s firmou Eastman Kodak uznán 13. září 1898, kdy dostal označení Patent číslo: 610861. George Eastman existující patenty ignoroval, a vedl dlouhý soudní proces, za což byl odsouzen k vysoké odměně vyplácené Goodwinovi.

Agresivní přístup umožnil Eastmanovi a jeho podniku získat až do konce 19. století dominantní postavení na trhu. Konkurenceschopný film se pokoušela vyvinout mimo jiné také společnost Agfa v letech 1905–1915.

Eastman dokázal proslavit svitkový film ve svém fotoaparátu Kodak box kamera v roce 1888, kdy zjednodušil způsob fotografování pro běžné uživatele. Reklamní slogan zněl: Vy stisknete tlačítko, my zařídíme zbytek.

Dne 21. května roku 1912 August Nagel patentoval kazetu na svitkové filmy s počítačem snímků.[3]

Svitkový film zůstal i nadále levným formátem do konce roku 1950, kdy byly nejčastější velikosti 127 a 828 pro malý formát kamery a 120 a 116 pro střední formát kamer. Svitkový film se také používal ve špičkových profesionálních fotoaparátech jako byl například švédský Hasselblad. Použití svitkového filmu bylo z velké části nahrazeno 135 a 126 kazetami, 120 a 220, ale tento typ filmu je běžně používaný ve středoformátových fotoaparátech i na začátku 21. století.

Neprůhledný krycí papír umožňuje zakládat svitkový film za denního světla. Obvykle jsou na zadní straně papíru vytištěna čísla snímků, která lze prohlížet pomocí malého červeného otvoru v zadní části fotoaparátů. Cívka na svitkový film je obvykle založena na jedné straně kamery a po exponování je film i s papírovým pásem přetočen na jinou cívku. Exponovaný film je pak spolu s cívkou a krycím papírovým pásem vyňat z fotoaparátu. Prázdná cívka, na které byl původně film, se přesune na druhou stranu. Na tuto cívku se pak navíjí další film.