...A ozve se Frankenstein

1. prosince 1975 se necelé dvě hodiny po půlnoci světového času rozdrnčely všechny telefony na světě. Neozval se žádný hlas, pouze podivný zvuk. Lidé, kteří byli probuzeni v noci, naštvaně volali centrálu, aby si stěžovali, avšak všechny linky byly obsazené. Ve výzkumném ústavu telekomunikací a pošt se odborníci snaží přijít záhadě na kloub.

Dumají celé dopoledne, ale na nic nepřicházejí a tak se vydávají na oběd do vedlejší kavárny, kde debata pokračuje. Nejde jim především do hlav, jak je možné, že se událost stala téměř dvě hodiny poté, co byla propojena pozemní telekomunikační síť s družicemi. Dr. John Williams hovoří o analogii s lidským mozkem a domnívá se, že se zrodila umělá inteligence. Předkládá své argumenty, zatímco přicházejí zprávy o nehodách způsobené výpadky elektřiny či řízení. Dokonce se technikům nedostane ani obědu.

Kolegové Williamsovu teorii postupně přijímají a spekulují, co se bude dít dál. Odvodí, že pokud se bude zrozená elektronická inteligence chovat jako dítě, bude vyžadovat potravu – tedy elektřinu. Bude si chtít hrát. A děti si hrají i tak, že ničí své hračky. Přibývá nehod a neštěstí. Shodnou se, že jediným řešením je odpojit družice. Z rádia přichází zpráva, že byly odpáleny řízené střely z vojenských základen, letiště jsou mimo provoz, systém se hroutí. Pro Homo sapiens je už příliš pozdě.

Velmi podobný námět obsahuje i povídka „Přítel“ ze sborníku Invaze polského spisovatele žánru sci-fi Stanisława Lema.