Vav

Vav (symbol ו) (hebrejsky וַו, וו) je šesté písmeno hebrejské abecedy. Jeho ekvivalentem ve fénické abecedě je 𐤅.

Vav (וו)
HeZajin
Pořadí písmene:6
Číselná hodnota:6
Význam písmene:hák
Výslovnost v hebrejštině:znělá labiodentální frikativa [v]IPA
Hláskováníוָו (Vav)
Braille
Morseova abeceda·
Znak
Název v UnicoduHebrew letter vav
Český názevHebrejské písmeno vav
Kódovánídechex
Unicode1493U+05d5
UTF-8215 149d7 95
Číselná entitaוו
ISO-8859-8229e5
EBCDIC 4247046
Windows-1255229e5
CP86713385
CP86213385
CP85613385
SI-960 (Old Code)10165

Samotné slovo vav znamená v hebrejštině „hák”, ovšem protože vychází z jodu, který symbolizuje Boha a je základem všech hebrejských písmen je vav spojnicí mezi člověkem a bohem, čili může být vykládán jako cesta, člověk, nekonečnost atp.[1]

Užití v hebrejštině

Písmeno vav má v moderní hebrejštině několik funkcí:

  • Jako souhláska označuje znělou labiodentální frikativu [v] (v IPA), v tomto případě se občas používá jako zdůraznění zdvojení vavu (וו).
  • Jako mater lectionis může být základem pro samohláskové znaky cholam gadol nebo šuruk.
  • U nevokalizovaného zápisu může nahrazovat samohláskové znaky cholam katan nebo kubuc.

Ve spisovné moderní hebrejštině se samohláska cholam vyslovuje jako [o], kubuc a šuruk jako [u][2]; dialekty mají často výslovnost odlišnou.

Vav ve spojení s vokalizací šuruk je jediná samohláska, která může stát na začátku slova, aniž by jí předcházela zapsaná souhláska. Ve výslovnosti se pak takovému šuruku obvykle předřazuje ráz.

Užití v jidiš

V jidiš označuje samostatné písmeno vav samohlásku [ʊ], v dialektech někdy vyslovovanou jako [ɪ]. Vyskytuje se také jako součást spřežek „zdvojené vav“ (װ), označující souhlásku [v], a „vav jod“ (ױ), označující dvojhlásku [ɔɪ̯]. Vyskytne-li se ve slově vav a zdvojené vav vedle sebe, odliší se vav označující samohlásku buď vokalizací šuruk (וּװ, װוּ) nebo se samohláskovému vav předřadí nevyslovovaný alef (װאו, אוװ). Na rozdíl od hebrejštiny nemůže v jidiš slovech stát samohláskové vav nikdy na začátku slova; začíná-li slovo samohláskou [ʊ], zapíše se jako alef vav (או).

Užití v ladinu

V jazyce ladino označuje písmeno vav samohlásku [o] nebo [u]. Sémanticky se jedná o dva různé významy, které se však v písmu nijak nerozlišují a je potřeba je dovodit podle kontextu. Na rozdíl od hebrejštiny nemůže v ladino slovech vav nikdy stát na začátku slova; začíná-li slovo samohláskou [o] nebo [u], zapíše se jako alef vav (או).

Číselný význam

V systému hebrejských číslic má číselný význam 6.[2]

Přerušené vav

V tradičně psaném svitku Tóry se ve verši Nu 25, 12 (Kral, ČEP) zapisuje písmeno vav v posledním slově s uprostřed přerušenou svislou čarou. Podle rabínského výkladu tím má být zdůrazněna souvislost mezi (zapsaným) slovem „šalom“ a naznačeným významem „šalem“ (= úplný). Jinde se tato podoba vav neužívá a v Unicodu nemá samostatnou pozici.

Další podoby písmene vav

Znakװױ
Název v UnicoduHebrew letter vav with dageshHebrew letter vav with holamHebrew ligature yiddish double vavHebrew ligature yiddish vav yod
Český názevHebrejské písmeno vav s dagešemHebrejské písmeno vav s cholamemHebrejské písmeno dvojité vavHebrejské písmeno vav jod
Kódovánídechexdechexdechexdechex
Unicode64309U+fb3564331U+fb4b1520U+05f01521U+05f1
UTF-8239 172 181ef ac b5239 173 139ef ad 8b215 176d7 b0215 177d7 b1
Číselná entitaוּוּוֹוֹװװױױ

Odkazy

Reference

  1. HAIDLER, Achab. 2. Symbolika hebrejských znaků GIMEL, DALET, HEJ, WAW [online]. [cit. 2017-02-10]. Dostupné online.
  2. NOVOTNÝ, Tomáš. Jak číst hebrejsky za jeden den. 1. vyd. Ostrava: Ethics, 2011. 43 s. ISBN 978-80-87459-02-7. S. 4,33.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.