Žofinská huť

V roce 1871 byla založena z iniciativy bankovního domu Rothschildů První rakousko-uherská vysokopecní společnost ve Vídni. Podílníky byli kromě Anselma Salomona Rothschilda a bratří Gutmannů ještě hrabě Johann Larisch-Mönnich (1821–1884) a uherský magnát hrabě Emanuel Andrássy (1821–1891).[1] Společnost vzniká z potřeby zabezpečit si dovoz železné rudy pro své podniky[p. 1] a v souvislosti s výstavbou Košicko-bohumínské dráhy. Podílníci po ustanovení společnosti zahájili v roce 1872 výstavbu nového železárenského závodu Žofinské huti v Moravské Ostravě. Východně od jámy Karolina byla v letech 1872-73 postavena První rakousko-uherskou vysokopecní společností ve Vídni Žofínská huť s jedinou vysokou pecí skotského typu. V důsledku krize byla huť mezi léty 1873-80 odstavena z důvodu odbytových potíží. V roce 1880 si Žofínskou huť pronajala a uvedla do provozu společnost Vítkovické horní a hutní těžířstvo (VHHT), která ji v roce 1888 odkoupila.[2] V roce 1883 byla uvedena do provozu druhá vysoká pec skotského typu. S první vysokou pecí měla společný výtah na sazebnu s parním pohonem. Třetí vysoká pec skotského typu byla postavena jako samostatný objekt v roce 1889.[3] Žofínská huť byla v provozu až do roku 1972, kdy byl její provoz ukončen, a do roku 1974 byla celá huť zbořena. Zachovalo se tzv. Dvojhalí – někdejší Energetická ústředna III s velínem Žofinské huti v těsném sousedství Staré elektrárny koksovny Karolina. Energetická ústředna III - sloužila jako dmychadlovna vzduchu do vysokých pecí. Dvojhalí je na svou dobu postaveno moderně, je to ocelový skelet zastřešený příhradovými vazníky. Výplň obvodové konstrukce tvoří režné zdivo.[4] První hala vznikla v roce 1907, druhá podle původního projektu až roku 1927.[2] Obě historické budovy jsou dnes chráněny jako památky průmyslové architektury a jsou kulturními památkami ČR.[5] Nyní společně s bývalou halou Ústředny koksovny Karolína a Dvojhalí Žofinské huti je multifunkční centrum tzv. Trojhalí, studijní návrhy vypracoval architekt Josef Pleskot. Náklady z na přeměnu byly odhadovány na 300 milionu korun.[6]