Žilný roj

Žilný roj je geologický pojem a představuje celistvý systém paralelně, lineárně či radiálně orientovaných pravých žil, vytlačených do pevninské kůry a uvízlých pod zemským povrchem. Skládá se z několika až stovek pravých žil, které byly vytlačeny do pevninské kůry ve stejném časovém období v rámci jedné intruze, jsou magmatického původu a mají stratigrafické uspořádání. Takovéto žilné roje mohou tvořit rozsáhlé magmatické provincie, které jsou součástmi provincií vulkanických.

Ilustrace žilného roje

Výskyt mafických žilných rojů v archeánských a paleoproterozoických teránách je často spojován s přítomností plášťových chocholů, které jsou obvykle doprovázeny abnormálně vysokými teplotami v zemském plášti.

Žilné roje mohou mít rozlohu až 400 km na šířku a délku. Nejrozsáhlejší žilný roj na Zemi je Mackenzieho žilný roj v kanadské provincii Severozápadních teritorií, který je více než 500 km široký a 3 000 km dlouhý.

Podobně rozsáhlých žilných rojů na Zemi je málo, přibližně kolem dvaceti pěti. Jejich geometrické tvary však nejsou s určitostí známy, protože jsou měněny nebo kompletně ničeny deskovou tektonikou.