Židovský hřbitov v Mohelnici

Mohelnický židovský hřbitov je součástí hřbitova komunálního. Ve východní části hřbitova se ve dvou řadách nachází šestnáct náhrobků s hebrejskými nápisy z první poloviny 20. století.[1] Židovská část není oddělena od hlavní části hřbitova - mezi řadami macev jsou umístěny náhrobky křesťanské.

Židé jsou v Mohelnici poprvé zmiňováni již roku 1322,[2] ačkoli běžně jim povolení pobytu ve městě neudělovalo. K rozvoji židovské komunity došlo až ve druhé polovině 19. století,[3] kdy byl ve městě založen Židovský modlitební spolek (oficiálně existoval od roku 1870). Roku 1850 je zmiňováno pouze 13 obyvatel židovské víry, koncem století tvořilo téměř 200 mohelnických Židů přibližně 7% všech obyvatel vnitřního města. Tento počet se však snižoval a na začátku 20. století již klesl na necelou stovku.[2]

Ve městě nikdy nestála synagoga, ale před rokem 1870 byla na dnešním náměstí Svobody v domě čp. 9 zřízena už druhá židovská modlitebna. O první se ví, že fungovala v domě na Třebovské ulici čp. 30 (tzv. Edelhof). Synagogu a mikve mohli mohelničtí využívat v Úsově nebo Lošticích, pod jejichž náboženskou obec mohelnická komunita patřila.[3]

I Mohelnici postihl nacistický pogrom Křišťálové noci, který postihl modlitebnu a domy těch Židů, kteří se neodstěhovali do bezpečí. Během 2. světové války se mnozí významně zapojili do protinacistického odboje, v Nádražní ulici dva z nich, bratry Kurta a Ota Wolfovy, připomíná pamětní deska - Kurt padl jako voják 9. března 1943 u Sokolova, kdežto odbojář Oto byl umučen.