Židovská čtvrť v Bzenci

Ačkoliv bývalé ghetto je písemně doloženo až od 16. století, kdy se v pozemkových knihách objevují první zmínky o Židech, vychází se z toho, že o jeho počátcích lze hovořit již ve 14. století, stejně jako i vznik židovské komunity a synagogy ve Bzenci.[2]

Dle urbáře z roku 1604 židovskou čtvrť tvořilo toho roku 32 židovských domů,[1] v polovině 17. století pak pravděpodobně jen 21 domů v severozápadní části města, od centra směrem k zámku.[3] Později židovské rodiny osídlily i západní stranu tehdejšího Dolního náměstí (dnes náměstí Svobody) a ulici vedoucí západním směrem k Vracovu. Ve 2. polovině 18. století tu bylo již 63 židovských domů (podle jiného pramene: v roce 1777 93 židovských domů[1]) a počátkem 19. století 88 domů.[3] Židé přitom směli vlastnit domy i mimo ghetto, mj. přímo na náměstí, spolu s vlastními krámky a jatkami, za které ovšem odváděli poplatky.[2]

K židovské čtvrti patřila také bzenecká synagoga, ve které se nacházela náboženská škola, a nemocnice na tehdejším Dolním náměstí;[4] koncem 19. století byla v domě v Židovské ulici, který obci věnoval jeden vídeňský bankéř a rodák z Bzence, zřízena navíc i čtyřtřídní veřejná elementární židovská škola, která koncem století měla 140 dětí a v níž se vyučovalo německy.[1][2][4][5] Mimo samotné ghetto se pak nacházely vinice, které díky některým výsadám směli bzenečtí Židé v souladu s bzeneckým horenským právem kupovat a vlastnit. V druhé polovině 17. století již vlastnili 97 čtvrtí vinohradů, což bylo okolo 20 % z celkové rozlohy bzeneckých vinic.[1][2]

Substance rozsáhlé židovské čtvrti byla několikrát poškozena až zdecimována v důsledku válečných událostí a více požárů (což by mohlo částečně vysvětlit i rozdílné údaje o počtu domů). Během válek mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Uherským (po roce 1468) byl Bzenec i s židovskou čtvrtí zcela zpustošen, a škody, vzniklé během třicetileté války (1618–1648), po léta utvářely obraz města: ještě v roce 1655 je zde uváděno 25 zpustlých židovských usedlostí. Zejména při velkém požáru dne 17. května 1777 byly zničeny téměř všechny židovské domy.[1][4][6] Nejstarší část tohoto areálu (mezi náměstím a zámkem) je zčásti dochována.[3]

Židovská čtvrť se nacházela v centru Bzence mezi tržním náměstím (tehdy Dolním náměstím, dnes náměstí Svobody) a zámkem na severozápadě obce. Tvořily ji následující (dnešní) ulice: Krále Vladislava, Žerotínova, Krátká a Zámecká.[2][4]

Židovský hřbitov se nachází mimo židovské ghetto.