Židé v Monaku

Před druhou světovou válkou mělo Monako pouze malou židovskou komunitu, čítající asi 300 osob.[1] Převážně se jednalo o aškenázské Židy z Francie. Během války vydávala vláda knížectví falešné doklady totožnosti svým židovským občanům, aby je tak uchránila před německými deportacemi do koncentračních táborů. Princ Ludvík II. odmítl propustit židovské státní úředníky a před deportací zachránil svého přítele Édouarda de Rothschilda. Na druhou stranu však monacká policie zatkla 42 židovských uprchlíků ze střední Evropy a předala je nacistům.[1]

Po válce byla roku 1948 oficiálně založena židovská obec, známá jako Association Culturelle Israelite de Monaco, která má na starosti synagogu, židovskou školu a košer obchod (vše zmíněné se nachází v Monte Carlu).

K roku 2012 čítá monacká židovská komunita asi 1000 osob, které však nemají monacké občanství.[2] Tvoří ji převážně senioři ze Spojeného království (40 %) a Francie. Dále jsou členy komunity Židé a jejich potomci, pocházející ze zemí severní Afriky. Zhruba polovinu komunity tvoří Aškenázové a polovinu Sefardové.[3] Má vlastního stálého rabína, kterým je Isaac Amsellem, jenž vede bohoslužby a vyučuje v místní židovské škole.[3] Z židovských organizací, jež jsou v místní komunitě aktivní lze jmenovat například Mezinárodní ženskou sionistickou organizaci (WIZO) a B'nai B'rith.[3]

Členem monacké knížecí rodiny se má stát francouzský židovský herec Gad Elmaleh, který je zasnouben s Charlotte Casiraghi, dcerou monacké dědičné princezny Caroline.[4]

Monako má plné diplomatické vztahy s Izraelem, který má svého konzula ve francouzské Marseille.[3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku History of the Jews in Monaco na anglické Wikipedii.