Židé v Indonésii

Židé v Indonésii jsou velmi malou komunitou čítající přibližně 20 osob[1], která se skládá převážně ze sefardských Židů.

Historie

První kdo napsal o židovské komunitě v Nizozemské východní Indii byl po pobytu v Batavii (Jakarta) v 50. letech 18. století židovský obchodník Jákob Saphir. V Batavii mluvil s místním Židem, který mu vyprávěl o dvaceti židovských rodinách ve městě a dále o Surabaye a Semarangu. Většina Židů žijící v 19. století v Nizozemské východní Indii byli nizozemští Židé, kteří zde pracovali jako obchodníci nebo pracovali pro koloniální režim. Někteří z členů místní komunity však byli imigranti z Iráku nebo z Adenu.

Podle sionistického emisara Izraela Kohena se mezi světovými válkami nacházelo v Nizozemské východní Indii na 2 tisíce Židů. Indonéští Židé velmi trpěli za japonské okupace Indonésie, kdy byli internováni a nuceni pracovat v pracovních táborech. Po válce se mnoho Židů ocitlo téměř bez prostředků a tak mnoho z nich emigrovalo do Spojených států, Austrálie nebo do Izraele.

Ke konci 60. let 20. století žilo v Jakartě 20 Židů a 25 jich žilo v Surabaye.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku History of the Jews in Indonesia na anglické Wikipedii.

  1. The Virtual Jewish Library - Indonesia (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.