Želtoksan

Želtoksan (Желтоқсан - kazašsky prosinec) je označení pro události, k nimž došlo v Kazašské SSR mezi 16. a 19. prosincem 1986 a které byly prvním z řady národnostně motivovaných konfliktů, jež byly v důsledku politiky glasnosti široce medializovány a nakonec vedly k rozpadu Sovětského svazu.[1]

Pomník protestujícím v Almaty

Michail Sergejevič Gorbačov ve snaze omladit stranické vedení rozhodl koncem roku 1986 o odvolání dlouholetého prvního tajemníka kazašské komunistické strany a Brežněvova spojence Dinmuchameda Kunajeva. Jeho nástupcem určil dosavadního stranického šéfa Uljanovské oblasti Gennadije Kolbina, který byl ruské národnosti a neměl do té doby s Kazachstánem nic společného. Tuto výměnu, která nebyla projednána s republikovým vedením, vnímali Kazaši jako národní urážku. Po oznámení Kolbinova jmenování vyšly 16. prosince do ulic hlavního města Almaty skupiny převážně studentů a skandovaly hesla odmítající centralizované rozhodování. Následujícího dne se počet demonstrantů znatelně zvýšil a došlo k prvním násilnostem. Úřady vyhlásily výjimečný stav a rozhodly o vyslání jednotek OMON, aby nepokoje potlačily; po sérii násilných střetů byl dne 19. prosince ve městě obnoven pořádek. K demonstracím došlo také ve městech Šymkent, Karaganda a Taldykorgan.

Hodnověrné údaje o rozsahu nepokojů nejsou k dispozici. Oficiální sovětská média zprvu hovořila o pár stovkách výtržníků, naproti tomu kazašský profesor Sajin Burbasov odhaduje počet povstalců na minimálně 40 000.[2] Rovněž počet obětí na životech byl utajen, odhady se pohybují od dvou stovek po více než tisíc.[3] Mnoho účastníků srážek bylo zatčeno, studenti byli vyloučeni ze škol. Student architektury Kajrat Ryskulbekov byl na základě filmového záznamu obviněn z útoku na policisty a odsouzen k smrti, trest mu byl později zmírněn na dvacet let odnětí svobody. Zemřel za nevyjasněných okolností v semipalatinské věznici 21. května 1988. Po vyhlášení nezávislosti Kazachstánu byl vyhlášen národním mučedníkem a byla mu odhalena řada pomníků.[4]

Kazachstán se stal nezávislou republikou 16. prosince 1991, tedy pět let po vypuknutí Želtoksanu. V roce 2006 byl na památku dvacátého výročí událostí odhalen v Almaty pomník nazvaný Úsvit svobody.