Železniční vlečka na brněnské výstaviště

Původně se jednalo o jednu z mnoha tramvajových vleček, které v Brně vznikly koncem 19. století za provozu parních tramvají. Zbudována byla v roce 1889 jako vlečka do starobrněnského (Bauerova) cukrovaru v areálu dnešního výstaviště, která odbočovala z tramvajové tratě k Ústředními hřbitovu v místě dnešní křižovatky ulic Křížové a Poříčí. V roce 1890 byla zprovozněna krátká odbočná kolej do smaltovny bratří Gottliebové & Brauchbar (dnes křižovatka Poříčí × Rybářská, na břehu Svratky). Cukrovar roku 1906 vyhořel a již nebyl obnoven, vlečka tedy ztratila svůj smysl (zda byla snesena, není jisté). V provozu zůstal pouze úsek z Křížové do smaltovny, jenž byl o dva roky později elektrifikován. Při příležitosti konání Výstavy soudobé kultury na nově postaveném výstavišti došlo v roce 1927 k obnově části bývalé vlečky od smaltovny přibližně k dnešnímu hotelu Voroněž, kde dráha končila blatnou jámou, která byla určena pro odpad z čisticího vozu. V první polovině 30. let 20. století bylo v souvislosti se stavbou nového mostu přes Svratku upraveno napojení vlečky na tramvajovou trať. Vlečka do smaltovny zůstala v provozu až do roku 1956, kdy na ní byl jako na poslední vlečkové trati ve vnitřním městě zastaven provoz.[3]

Vlečku převzaly Brněnské veletrhy a výstavy a vzhledem k obnově a rozšiřování brněnského výstaviště byla kompletně přestavěna a prodloužena: na západní straně do veletržního areálu, na východní straně podél řeky až na dolní nádraží. Stavbu provedl v roce 1957 Dopravní podnik města Brna, napojení na tramvajovou trať v Křížové ulici zůstalo zachováno.[3] V areálu výstaviště byla vlečka rozvětvena.[2][4]

Původní vlečková trať do cukrovaru odbočovala z tramvajové tratě k Ústředními hřbitovu před mostem přes Svratku, v místě dnešní křižovatky ulic Křížové a Poříčí, vlevo pravotočivým obloukem, překřížila tramvajovou dráhu a pokračovala západním směrem podél řeky Svratky. U dnešní ulice Rybářské z ní odbočovala 37 m dlouhá kolej do smaltovny bratří Gottliebové & Brauchbar, která se v areálu podniku rozvětvila. Vlečka do cukrovaru vedla dále po břehu Svratky, u dnešního hotelu Voroněž se od vodního toku odklonila v trase ulice Poříčí, překonala Rybářskou ulici, Svratecký náhon a dnešní Křížkovského ulici a pokračovala nezastavěným územím dnešního výstaviště do cukrovaru, který se nacházel u Bauerova zámečku, kde se větvila. Celková délka činila 1,5 km. V roce 1928 byla délky vlečky do smaltovny 396 m, přičemž v km 0,274 z ní odbočovala trať k blatné jámě o délce 459 m. V první polovině 30. let 20. století byl upraven počátek vlečky: nově odbočila z tramvajové trati vpravo běžným obloukem; v prostoru dnešní zastávky Poříčí se nacházela mezi tramvajovými kolejemi spojka.[3]

Současná vlečka o délce 2,8 km začíná v bývalém depu kolejových vozidel v areálu dolního nádraží. Vede areálem depa až k bráně nedaleko přejezdu na ulici Rosická. Za tímto přejezdem se nachází tříkolejné předávací kolejiště, dále vlečka prochází pod Vídeňským viaduktem trati do Břeclavi a následně se v křižovatce ulic Heršpické a Poříčí napojuje na ulici Poříčí, v jejímž středu následně pokračuje. Celý 1,5 km dlouhý úsek po ulici Poříčí, která tvoří část Velkého městského okruhu (silnice I/42), je veden jako přejezd a kolejový pás uprostřed ulice je na několika místech využit jako odbočovací pruh pro automobily. V ulici Poříčí kříží vlečka tramvajovou trať vedenou ulicí Nové sady a Renneskou třídou (u haly Rondo) a tramvajovou trať vedenou ulicemi Křížová a Vídeňská, kde zůstala zachována spojka od Mendlova náměstí směr výstaviště. Tato spojka je využívána k přetahu tramvají na výstaviště. U hotelu Voroněž odbočuje vlečka z ulice Poříčí, vede po samostatném tělese, kříží ulici Křížkovského a ihned poté prochází branou do areálu výstaviště, kde je rozdělena na tři koleje. Levá kolej vycházející z pavilonu B je se střední kolejí spojena dvěma spojkami, čímž je umožněno objetí soupravy stojící na levé nebo střední koleji. Všechny tři koleje jsou zakončeny zarážedly z ohýbaných kolejnic.[2]

Vlečka byla používána především pro dopravu kolejových vozidel na strojírenské veletrhy a popřípadě převoz objemnějších exponátů. Od 90. let 20. století její význam upadá a v roce 2011 byla navržena na zrušení. V současnosti je na vlečku vypravováno jen pár vlaků do roka např. na strojírenském veletrhu (objem vystavovaných vozidel byl snížen na minimum), při nostalgických jízdách,[5] či zvláštních vlacích na objednávku.[2]

V souvislosti s uvažovaným přesunem brněnského hlavního nádraží by podle záměru měla být vlečka zrušena. V odsunuté poloze Hlavního nádraží nebude možno vlečku zaústit do sítě Správy železnic. Vlečka rovněž není zanesena v novém územním plánu.[6]

• 
  Vlak na výjezdu z předávacího kolejiště vlečky směřující k ulici Poříčí
• 
  Vlak na ulici Poříčí ve směru k předávacímu kolejišti
• 
  Vlečka v areálu výstaviště
• 
  Kolejové exponáty v areálu výstaviště v době konání Mezinárodního strojírenského veletrhu