Železniční trať Varšava–Katovice

Železniční trať Warszawa – Katowice, zvané též Varšavsko-vídeňská dráha, je důležitá polská železniční trať, která je v celé délce elektrizovaná a dvoukolejná. Její délka činí 316,066 km. V letech 1845–1847 byl otevřen úsek Warszawa Zachodnia - Dąbrowa Górnicza Ząbkowice a v roce 1859 byl otevřen úsek Dąbrowa Górnicza Ząbkowice - Katowice.

Warszawa - Katowice

Poloha trati na území Polska
StátPolsko Polsko
Číslo1
Provozovatel dráhyPLK
Technické informace
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Traťová třídaD3
Napájecí soustava3 kV DC
Počet kolejí2
Maximální rychlost140 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
trať do Terespolu
0,000 Warszawa Centralna
trať do Warszawy Rembertówa
trať do Warszawy Pragy
3,082 Warszawa Zachodnia
trať do Warszawy Główne Towarowe
trať do Krakówa
6,804 Odb. Warszawa Włochy
trať do Kunowic
trať do Warszawy Główne Towarowe
11,638 Odb. Jozefinów
15,891 Pruszków
29,548 Grodzisk Mazowiecki
35,034 Jaktorów
trať do Zawiercie (CMK)
40,437 Międzyborów
43,141 Żyrardów
50,033 Sucha Żyrardowska
51,982 Jesionka
55,246 Radziwiłłów Mazowiecki
60,644 Skierniewice Rawka
61,497 Odb. Miedniewice
trať do Łukówa
65,929 Skierniewice
trať do Łowicze
67,690 Odb. Skierniewice Park
71,355 Dąbrowice Skierniewickie
75,372 Maków
80,131 Płyćwia
84,710 Lipce Reymontowskie
89,822 Krosnowa
92,345 Przyłęk Duży
95,723 Rogów
99,610 Wągry
105,194 Koluszki
Słotwiny
107,362 Odb. Bęzelin
trať Łódź - Dębica
111,011 Chrusty Nowe
114,176 Rokiciny
118,661 Łaznów
123,535 Wolbórka
129,944 Baby
133,935 Moszczenica
138,561 Jarosty
144,242 Piotrków Trybunalski
Piotrków Trybunalski Towarowy
trať do Zarzecze
150,364 Milejów
156,544 Rozprza
159,328 Luciążanka
162,525 Wilkoszewice
166,718 Gorzkowice
171,580 Gorzędów
174,975 Kamieńsk
177,694 Gomunice
183,436 Dobryszyce koło Radomska
189,133 Radomsko
194,705 Bobry
200,525 Widzów Teklinów
202,736 Jacków
208,201 Kłomnice
210,606 Rzerzęczyce
217,700 Rudniki koło Częstochowy
trať do Chorzewa Siemkowic
222,963 Odb. Wyczerpy
225,815 Częstochowa Aniołów
229,745 Częstochowa
trať do Fosowskich
232,020 Częstochowa Towarowa
233,400 Częstochowa Raków
trať do Kielců
Odb. Kucelinka
Częstochowa Mirów
239,158 Korwinów
246,950 Poraj
250,787 Masłońskie Natalin
254,088 Żarki Letnisko
257,525 Myszków Nowa Wieś
261,016 Myszków
263,442 Myszków Światowit
trať do Grodzisku Mazowieckého (CMK)
266,370 Myszków Mrzygłód
270,300 Zawiercie Borowe Pole
274,227 Zawiercie
trať do Tarnowskich Gór
280,654 Łazy
284,340 Wiesiółka
Odb. Chruszczobród 1
trať do Dąbrowe Górnicze Towarowe
286,557 Chruszczobród
289,202 Dąbrowa Górnicza Sikorka
292,896 Dąbrowa Górnicza Ząbkowice
trať do Brzezin Śląskich
trať do Krakówa
Rychlostní silnice S1
295,398 Dąbrowa Górnicza Pogoria
296,726 Dąbrowa Górnicza Gołonóg
300,125 Dąbrowa Górnicza
302,077 Będzin Ksawera
304,385 Będzin Miasto
305,524 Będzin
309,544 Sosnowiec Główny
trať do Tunelu
písková dráha Infra SILESIA
trať Chorzów Stary - Katowice Szopienice Płn.
trať do Oświęcimi
312,910 Katowice Szopienice Południowe
315,653 Katowice Zawodzie
318,378 Katowice
trať do Zwardoně
trať do Legnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Před první světovou válkou

Projekt výstavby železniční trati z Varšavy (tehdy v ruské přepážce) k hranici s Rakouskou přepážkou byl založen již v roce 1835. Jako stanice Granica v Maczki (nyní okres Sosnowiec), ležící na hranici přepážek, bylo plánováno spojení s železniční tratí přes Krakov do Vídně byla navržená trať nazývána Varšavsko-vídeňská železná cesta. Trasa byla provedena podle návrhu Ing. Stanisława Wysockiho.

V roce 1839 byla založena akciová společnost Železná silnice Varšava-Vídeň a v roce 1840 byly zahájeny práce na úseku od Varšavy po Skierniewice. Zpočátku byl zvažován výběr parní trakce nebo kočárů tažených na kolejích koňmi, ale nakonec se rozhodl pro moderní trakční páru. Společnost však v roce 1842 zkrachovala, což mělo za následek pozastavení prací. Nicméně 4. července 1843 vláda království zřídila varšavsko-vídeňskou Železnou silniční desku a zahájila práci v roce 1844. V listopadu téhož roku byla dokončena první část trati z Varšavy do Pruského. 28. listopadu 1844 jej prošel první vlak přepravující guvernéra Království a pozvaní hosté. Cesta trvala 26 minut a zpáteční cesta 20 minut.

Otevírání provozu

14. června 1845 byl dokončen úsek Grodzisk-Mazowiecki a železnice byla uvedena do provozu. 15. října 1845 byla železnice přivedena do Skierniewic a Łowicze , 1. prosince 1846 do Čenstochové a 1. dubna 1848 k hranicím v Maczki. Celá trať byla dlouhá 327,6 km a měla 27 stanic. Jednalo se o první železniční trať na území Polského království a také druhou železniční trať v celé Ruské říši (který zahrnoval země připojené k Rusku) podél dříve vybudovaného krátkého úseku Carskosielské silnice. Jako výjimka mezi železnicemi na území Ruské říše měla rozchod 1435 mm (přijatý jako standard ve většině evropských zemí a moderní polské železnice), na rozdíl od šířky 1524 mm používané v Rusku od roku 1843.

V prvním roce železničního provozu (1845) bylo přepraveno 143 600 cestujících a 143 300 stovek vah zboží. V té době se kolejová vozidla skládala z 8 parních lokomotiv (na dřevo), 58 osobních automobilů a 62 nákladních vozů. V roce 1848 dosáhl počet lokomotiv 35, osobních vozů 87 a nákladních vozů 312.

V letech 1859 a 1862 byly otevřeny spoje k hranicím: Ząbkowic-Sosnowiec a Łowicze-Aleksandrówa Kujawski, spojující jednotlivě s Katowicemi a Toruńem v pruské přepážce. V roce 1866 bylo vybudováno spojení mezi Koluszki a Lodží (dnes Lodž Fabryczna).

Rozšíření a modernizace

Spolu s rozvojem železniční techniky byla železnice neustále technicky modernizována. Od roku 1859 parní lokomotivy vypalovaly uhlí. V letech 1860 až 1880 byla položena druhá trať z Varšavy do Ząbkowic. V roce 1890 dosáhl počet lokomotiv 287, osobních automobilů 432 a nákladních vozů 8718; počet přepravených cestujících dosáhl 2,5 milionu a náklad dosáhl 2,7 milionu tun. Do roku 1901 byly lokomotivy pro železnici Varšava-Vídeň nakupovány v západoevropských továrnách; teprve po tomto datu byly použity ruské lokomotivy, ale s jiným rozchodem.

Spolu s výstavbou železnice ve Varšavě byla v roce 1845 postavena nádherná budova vídeňského nádraží, kterou navrhl architekt Henryk Marconi. Stanice dodnes nepřežila; na jejím místě je nyní stanice metra Centrum. Hlavní železniční dílny se nacházejí také ve Varšavě. V roce 1875 byla otevřena technická škola železnice Varšava-Vídeň.

V letech 1857-1864 byla železnice pronajata německé společnosti; mimo toto období zůstalo v polských rukou. V roce 1912 byla ruská vláda znárodněna železná cesta Varšava-Vídeň. Poté, co Polsko získalo nezávislost, bylo začleněno do polského železničního systému.

Nezávislé Polsko (po roce 1918)

Elektrifikace

Elektrická lokomotiva ET21-45

První elektrické vlaky byly v Radomsku (těsně po roce 1957). Na fotografii je elektrická lokomotiva ET21 -45.

Elektrifikace začala v roce 1937 na úseku Grodzisk Mazowiecki - Żyrardów; druhá světová válka přerušila další elektrifikaci trati. Předválečné projekty počítaly s elektrifikací trati na úseku do Koluszki, ale mělo k ní dojít po elektrifikaci varšavského uzlu, která měla být dokončena v roce 1941.

Po válce byly zahájeny práce na elektrifikaci v roce 1947 rekonstrukcí infrastruktury na úseku do Żyrardowa. První elektrický vlak na něm jezdil 16. ledna 1950. V následujících letech byly postupně otevírány po sobě jdoucí úseky do Katovic, vč. 30. dubna byl dokončen úsek na Koluszki. Úsek Grodzisk Mazowiecki - Warszawa Centralna byl elektrifikován až v roce 1967.

Modernizace trasy Varšava - Koluszki

V letech 2006-2008 proběhla první etapa modernizace trati. Byl zrekonstruován úsek Koluszki - Skierniewice (Miedniewice) a fragment železniční trati 17 Łódź Widzew - Koluszki, díky čemuž vlaky dokázaly dosáhnout rychlosti až 140 km/h a zkrátit dobu jízdy po celém modernizovaném úseku na 32 minut a z Lodže do Varšavy na 82 minut .

V březnu 2011 byla zahájena druhá etapa modernizace trati v úseku Skierniewice (Miedniewice) - Warszawa Zachodnia. Po modernizaci se rychlost vlaku zvýší na 160 km/h v úseku Skierniewice (Miedniewice) - Varšava Włochy a na 90 km/h v úseku Warszawa Włochy - Warszawa Zachodnia, díky čemuž cesta vlakem z Varšavy do Lodže bude trvat přibližně 70 minut.

Modernizace trasy Koluszki-Częstochowa

V letech 2014–2015 byl zrekonstruován úsek Koluszki - Częstochowa, díky kterému byly vlaky schopné dosáhnout rychlosti až 120 km/h a zkrátit dobu jízdy po celém modernizovaném úseku na 2 hodiny.

Modernizace trasy Čenstochová - Dąbrowa Górnicza Ząbkowice

V roce 2014 byla dokončena modernizace trati v úseku Zawiercie - Dąbrowa Górnicza Ząbkowice. Spolu se změnou jízdního řádu v prosinci 2014 jezdí vlaky po této trase rychlostí 120 km/h. V rámci modernizace renovovány nástupiště v Łazy, Wiesiółce, Chruszczobród, Dąbrowa Górnicza Sikorce a Dąbrowa Górnicza Ząbkowice.

Dne 20. července 2017 podepsala PKP PLK smlouvu se společností ZUE na modernizaci úseku Čenstochová - Zawiercie. Zakázka zahrnovala renovaci 10 stanic a zastávek, 19 nástupišť, 44 km tratě a trolejového vedení, 15 železničních přejezdů a 31 inženýrských staveb.

Technické vlastnosti

Na trati je 32 železničních stanic a 43 železničních zastávek.

Seznam maximálních rychlostí (km/h)
Dráha 1 úsečka Dráha 2
osobní vlaky železniční autobusy nákladní vlaky osobní vlaky železniční autobusy nákladní vlaky
km brzy poslední km
60 -0,345 0,704 60
70 0,704 6,997
6,997 7,050 120 80
120 80 7,050 30 000
130 30 000 57,700 130
160 120 57,700 61,350 160 120
140 100 61,350 63 600 140 100
100 63 600 68 000 100
140 68 000 75 500 140
130 75 500 78 000 130
140 78 000 84 000 140
130 84 000 86,300 130
140 86,300 103,450 140
100 103,450 106 100 100
120 106 100 143 600 120
100 143 600 146 500 90
120 146 500 155 000
155 000 174 000 70
174 000 195 500 50
80 70 195 500 229,200 80 70
100 80 229,200 229,250
229,250 246,550 100 80
120 246,550 299,200 120
100 299,200 300 700 90 70
90 300 700 307 000
307 000 314,700 90
70 314,700 318,686 70

Literatura

  • STANKIEWICZ, Ryszard; STIASNY, Marcin. Atlas linii kolejowych Polski 2010. Rybnik: Eurosprinter, 2010. ISBN 978-83-926946-8-7. (polsky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.