Železniční trať Vizovice – Valašská Polanka

Železniční trať Vizovice – Valašská Polanka je plánovaná železniční trať spojující dvě provozované železniční tratě na východě České republiky. Podle prvních plánů Baťovy kanceláře vypracovaných v roce 1928 mělo železniční spojení ve Vizovicích navazovat na stávající trať Otrokovice – Zlín – Vizovice a spojovat ji s Púchovem; později byly plány upraveny na propojení s mezitím dokončenou tratí Vsetín–Púchov ve Valašské Polance v roce 1937.

Označení tratě

Pro stávající trať i pro navržený úsek se někdy používá označení Baťova železnice nebo Baťova dráha, třebaže Baťův návrh byl objemnější než pozdější návrhy a Baťova společnost chtěla touto tratí vstoupit do údolí Senice až v Horní Lidči. V letech 1934–1951 bylo vybudováno drážní těleso v úseku Vizovice–Pozděchov, ale stavba nebyla nikdy zprovozněna.

Průběh tratě

Ve stejném směru vede silnice I/49. Po tělese zamýšlené trati dnes vede v úseku Vizovice – Valašská Polanka modrá a zelená cyklistická stezka a v úseku Ublo – Valašská Polanka také turistická stezka.[1]

Historie záměru
Most na rozestavěném úseku ve Vizovicích

V brožuře Zlepšení železniční dopravy, vydané roku 1928, průmyslník Baťa navrhl, že pokud by provoz na soukromých drahách Otrokovice – Zlín – Vizovice a Moravské západní dráhy, kde dosud dopravu provozovala státní společnost, byl předán jeho společnosti, z úspor v provozu a soukromých zdrojů by vybudoval 85 kilometrů nových tratí bez státního přispění. Pro napřímení spojení Praha–Púchov navrhoval vybudovat zcela nově tratě Prostějov–Tovačov, Kroměříž–Otrokovice a Vizovice – Horní Lideč. O návrhu se živě diskutovalo, ale neuspěl, a to jak z důvodů rozporu se schválenou československou státní koncepcí, tak i proto, že rozhodující subjekty nepřesvědčil návrh na financování projektu.[2] Baťovy společnosti však skoupily akcie místních drah a roku 1931 Baťova nová společnost OZVD převzala otrokovicko-zlínsko-vizovickou dráhu. V roce 1934 byla bez koncese zahájena stavba tratě Vizovice – Horní Lideč a koncese byla dodatečně udělena v roce 1937 s tím, že stavba měla být dokončena do roku 1942. Válka však výstavbu přerušila. Po znárodnění OZVD v roce 1948 byla stavba zařazena pod názvem Stavba mládeže do dvouletého plánu a následně i do prvního pětiletého, ale 17. února 1951 však byla nedokončená stavba definitivně zastavena.

Oživení záměru

Po svěření odpovědnosti za dopravu krajům v roce 2000 byl záměr oživen. Na objednávku Zlínského kraje za přispění Českých drah a Státního fondu dopravní infrastruktury zpracovaly firmy Dopravní projektování a SUDOP Brno v roce 2004 studii Rozvoj kolejové dopravy ve Zlínském kraji, jejíž součástí je i studie proveditelnosti prodloužení tratě do Valašské Polanky.

Plány a projekty

Kolem roku 2008 se dostal do návrhu zásad územního rozvoje Zlínského kraje, který byl obcím rozeslán k vyjádření. Valašská Polanka návrh vyjádřením svého starosty Josefa Daňka s výhradami k vedení trasy uvítala, obce podél trati však vyjádřily obavy, že ochranné pásmo dráhy příliš naruší rozvoj obcí. Radní Vsetína označili v červenci 2008 návrh za nehospodárný a megalomanský. Krajský radní Josef Slovák řekl, že v návrhu je „troška romantiky, ale málo ekonomiky“, a ve stanovisku Vsetína shledal obavu, že napřímení spojení do Slovenska by snížilo dopravní význam Vsetína a zvýšilo význam Zlína.[3]

Popis aktuálního návrhu

Železniční trať Vizovice – Valašská Polanka má být podle návrhu dlouhá 17,67 km, v celé své délce má být jednokolejná a elektrifikovaná, s nejvyšší traťovou rychlostí 90 km/h. Podle navrhovaného řešení bude nová trať v maximální míře využívat drážní těleso v úseku Vizovice–Pozděchov vybudované v letech 1934–1951. U Valašské Polanky má být trojúhelníkem napojena do obou směrů stávající trati. U Bratřejova má být 400 metrů dlouhý a 31 metrů vysoký viadukt přes údolí. U Pozděchova má být 910 metrů dlouhý tunel a u Valašské Polanky má být 320 metrů dlouhý tunel. Investiční náklady byly odhadovány na 4,6 mld. Kč.

Seznam železničních stanic a zastávek

Na této trati bylo navrženo vybudovat 5 zastávek, 2 zastávky s nákladištěm a 1 stanici:

Provoz na trati

Trať by podle návrhu měla být využívána pro osobní intervalovou dopravu, dálkovou osobní dopravu i nákladní dopravu, zejména kontejnerovou ze Želechovic na Slovensko.

Reference
  1. http://www.cykloserver.cz/cykloatlas/#pos=49.25184P17.92435P14 popis cyklostezky
  2. Baťova dráha Archivováno 1. 2. 2009 na Wayback Machine, Ottova encyklopedie
  3. Vsetín se bouří proti stavbě Baťovy železnice, Kroměřížský deník, do 31. 7. 2008

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.