Železniční trať Petrohrad–Moskva

Železniční trať Petrohrad–Moskva, také zvaná Nikolajevská železnice (rusky Николаевская железная дорогаNikolajevskaja železnaja doroga), je 650 kilometrů dlouhá vysokorychlostní trať v Rusku spojující hlavní město Moskvu s Petrohradem. Dopravu na ní provozuje společnost Okťabrskaja železnaja doroga patřící pod Ruské železnice.

Petrohrad–Moskva

Vysokorychlostní souprava Sapsan v zastávce Malino
StátRusko Rusko, Sovětský svaz Sovětský svaz a Ruské impérium Ruské impérium
Provozovatel dráhyOkťabrskaja železnaja doroga
Datum otevření1851
Technické informace
Délka650 km
Rozchod koleje1520 mm
Napájecí soustava3000 V ss
Počet kolejí2-3
Maximální rychlost250 km/h
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
0 Petrohrad
10,26 Obuchovo
24,56 Kolpino
40,16 Sablino
52,53 Tosno
62,79 Ušaki
72,38 Rjabovo
82,53 Ljubaň
109,34 Torfjanoje
117,82 Čudovo
Volchov
141,14 Grjady
161,71 Bolšaja Višera
161,71 Malaja Višera
180,91 Burga
215,17 Torbino
230,88 Borovjonka
249,02 Okulovka
268,71 Uglovka
287,5 Lykošino
296,22 Aljošinka
304,92 Berezajka
319,43 Bologoje
326,24 Buševec
333,4 Bočanovka
345,32 Akaděmičeskaja
355,48 Leonťjevo
364,2 Vyšnij Voločok
370,53 Jelizarovka
379,89 Osečenka
397,83 Spirovo
418,58 Kalašnikovo
436,56 Lichoslavl – Šljuz
441,18 Lichoslavl
451,5 Krjučkovo
Tverca
477,97 Dorošicha
Volha
482,95 Tver
517,17 Redkino
531,17 Zavidovo
544,73 Rešetnikovo
560,60 Klin
584,92 Podsolněčnaja
598,28 Povarovo-1
611,18 Krjukovo
619,73 Schodňa
631,17 Chimki
649,45 Leningradské nádraží, Moskva
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedná se o druhou nejstarší železnici v Rusku, neboť byla vystavěna v letech 1842–1851. Zároveň se jedná o jednu z nejdůležitějších ruských železnic a od roku 2009 první ruskou vysokorychlostní železnici; vlaky Sapsan zde jezdí rychlostí 250 km/h a cesta jim trvá čtyři hodiny.[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Железнодорожная линия Санкт-Петербург — Москва na ruské Wikipedii.

  1. Ruské železnice objednaly dalších osm vysokorychlostních jednotek Siemens Velaro. A-Z Elektro [online]. 2012-03-10 [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.