Železniční trať Margecany – Červená Skala

Železniční trať Margecany – Červená Skala je jednokolejná železniční trať vedená z Margecan (na trati Košice – Žilina) údolím Hnilce do místní části obce Šumiac Červená Skala, kde navazuje trať do Banské Bystrice.

Margecany – Červená Skala
StátSlovensko Slovensko
Číslo173
Provozovatel dráhyŽSR
Technické informace
Délka93 km
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Traťová třídaD4
Napájecí soustavaneelektrizovaná
Maximální sklon17 ‰
Počet kolejí1
Maximální rychlost80 km/h
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
0,000 Margecany
 trať do Košic
 0,900 Ružín (116 m)
 Hnilec
 3,315 vlečka CALMIT
 4,160 Jaklovce
 5,756 Žakarovce
 7,542 Gelnica
 8,803 Gelnica mesto
 11,486 Gelnický (220 m)
 12,984 Gelnica zastávka
 Hnilec
 Hnilec
 15,292 Prakovce zastávka
 16,138 Prakovce
 18,563 Helcmanovce
 22,870 Mníšek nad Hnilcom
 27,720 Švedlár zastávka
 Hnilec
 30,807 Švedlár
 35,026 Stará Voda
 39,503 Nálepkovo
 43,954 Tretí Hámor
 46,798 Nálepkovo-Peklisko
 53,163 Hnilec
 56,785 Sykavka
 59,714 Rakovec
 61,100 Mlynky zastávka
 61,120 Mlynecký (140 m)
 62,723 Mlynky
 64,561 Dedinky
 Palcmanská Maša
 Palcmanská Maša (43 m)
 Palcmanská Maša (58 m)
 66,831 Hamrický (300 m)
 67,564 Stratenský (105 m)
 68,225 Silnice I/67
 68,923 Stratená
 70,466 Jarabský II (372 m)
 Hnilec
 71,664 Jarabský I (326 m)
 Silnice I/67
 Hnilec
 72,985 Dobšinská Ľadová Jaskyňa
 Silnice I/67
 Hnilec
 81,215 Besnícky (849 m)
 82,007 Hronský (250 m)
 82,007 Hronský (250 m)
 84,166 Telgártský (1239 m)
83,087 Telgártský viadukt (86 m)
85,424 Telgárt penzión
 Silnice I/66
 87,980 Telgárt
 92,579 Červená Skala
 trať do Banské Bystrice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Stavba tratě byla zahájena 31. května 1931. Z důvodu nedostatku státních financí jako důsledek světové hospodářské krize stavba probíhala pomalu, takže dokončena byla až v roce 1936. S výjimkou úseku Margecany - Gelnica, kde bylo pro stavbu dráhy použito těleso bývalé úzkokolejky, se jednalo o úplnou novostavbu, která byla stavěna v náročném horském terénu.[1] Trať byla dána do provozu 26. července 1936.[2]

Stavební objekty
Telgártský viadukt

Na trati se nachází devět tunelů o celkové délce 3800 metrů. Nejzajímavější stavbou je smyčka u Telgártu o délce 2,3 km, pomocí níž trať překonává výškový rozdíl 31 metrů. Součástí smyčky je nejdelší tunel na trati (1239 m dlouhý) a kamenný viadukt o délce 86 metrů a výšce 22 metrů nad údolím.[1]

V Besnickém tunelu pod Besnickým sedlem, kterým trať překonává rozvodí mezi Hnilcem a Hronem, se v nadmořské výšce 955,5 m nachází nejvýše položený bod na normálněrozchodných tratích Slovenska.[3]

Odraz v kultuře

V roce 1951 byl o stavbě trati natočen propagandisticky laděný film Boj sa skončí zajtra.

Odkazy

Reference
  1. KREJČIŘÍK, Mojmír. Po stopách našich železnic. Praha: NADAS, 1991. ISBN 80-7030-061-2. S. 188–190.
  2. KREJČIŘÍK, Mojmír. Po stopách našich železnic. Praha: NADAS, 1991. ISBN 80-7030-061-2. S. 270.
  3. KOŽUCH, Miroslav. Besnický tunel [online]. 2000-04-09, rev. 2002-04-01 [cit. 2010-10-15]. Dostupné online. (slovensky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.