Železniční trať Žilina–Čadca

Železniční trať Žilina - Čadca je slovenská hlavní železniční trať, která spojuje Žilinu s Čadcou, odkud navazují tratě do Česka a Polska. Trať je součástí někdejší Košicko-bohumínské dráhy.

Žilina - Čadca
StátSlovensko Slovensko
Číslo127
Provozovatel dráhyŽSR
Technické informace
Délka31 km
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Traťová třídaD4
Napájecí soustava3 kV DC
Maximální sklon4 ‰
Počet kolejí2
Maximální rychlost140 km/h
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
trať do Košic
249,269 Žilina
trať do Rajce
Silnice I/11
250,540 Žilina výh. 144/145
Žilina zriaďovacia stanica
trať do Bratislavy
Váh
Silnice I/11
254,994 Brodno
Silnice I/11
Kysuca
256,385 Rudina
259,750 Kysucké Nové Mesto
264,721 Ochodnica
266,540 Dunajov
269,183 Krásno nad Kysucou
273,744 Oščadnica
278,662 Čadca mesto
Kysuca
Silnice I/11
279,800 Čadca
trať do Makova
trať do Zwardoně
284,080 Svrčinovec zastávka
286,534 státní hranice SK/CZ
trať do Bohumína
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Trať byla uvedena do provozu 8. ledna 1871[1] jakou součást Košicko-bohumínské dráhy. V roce 1915 byla trať zdvoukolejněna.[2]. Po druhé světové válce bylo rozhodnuto o elektrifikaci Košicko-bohumínské dráhy. Úsek Žilina - Čadca byl do elektrického provozu uveden 23. září 1964.[3]

Modernizace

Mezi lety 20082011 proběhla modernizace úseku Žilina - Krásno nad Kysucou, ve kterém nyní nejvyšší traťová rychlost dosahuje 140 km/h.[4] V úseku Krásno nad Kysucou - Čadca dosahuje traťová rychlost 80 km/h. Modernizace tohoto úseku byla připravována v letech 20102015. Byla zpracována EIA, vydáno územní rozhodnutí a byla připravena dokumentace pro stavební povolení. Projekt byl připravován v několika variantách. Červená varianta počítá s vybudováním tunelu Kýčera v délce 4 650 m. Modrá varianta počítala s kratším tunelem v délce 3 810 m. K oběma variantám existovala ještě možnost současného zachování provozu po původní trati, což by umožnilo obsluhu zastávky Oščadnica. Po dokončení tohoto úseku měla být traťová rychlost zvýšena až na 160 km/h.[5] Vzhledem k finanční náročnosti byla ovšem rozhodnutím ministerstva příprava zastavena a ŽSR dostaly za úkol připravit méně náročné optimalizační řešení.[6].

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.