Železný poutník

Historie pouti sahá do roku 1997, kdy skupina několika přátel, mezi nimiž byl římskokatolický kněz Marián Husek OPraem, vyrazila na cestu na Svatý Hostýn. Když o půlnoci došli do Prosenic, zazvonili na místní faru a otevřel jim kněz P. Jiří Koníček. Ten o konání pochodu nevěděl, ale pohostil je čajem a sušenkami. Od té doby se Prosenice staly občerstvovací stanici.[1]

V následujících letech se k nim postupně přidávalo větší množství poutníků, takže se občerstvení přesunulo z fary v Prosenicích do klubovny místní hasičské zbrojnice.[1] V roce 2009 se účastnilo přibližně 100 lidí,[2] do roku 2015 se počet účastníků vyšplhal na několik set.[3] V roce 2019 se konal 22. ročník, v letech 2020[4] a 2021 pouť neproběhla z důvodu opatření proti šíření koronaviru.

Pouť je zahájena mší svatou, po které poutníci vyrazí na cestu. V první čtvrtině trasy jde zástup poutníků poměrně blízko u sebe lesními cestami i po silnici, zástup se obvykle z důvodu různého tempa chůze poutníků postupně rozdělí na menší skupinky. Typická je zastávka ve Velké Bystřici na náměstí, kde se poutníkům rozdají korálky, aby se v cíli mohla spočítat účast, také probíhá anketa, z jakých diecézí či zemí poutníci přicházejí.

Odpočívadlem během trasy je náměstí v Tršicích, zde poutníci obvykle zaplní celé prostranství včetně travnaté plochy pod kostelem. Další velkou zastávkou je obec Prosenice, v níž bývá otevřený kostel s adorací, v nedalekém kulturním centru bývá pro poutníky připraveno bezplatné občerstvení.[5]

Trasa pouti měří 48,3 km.[6] Celkové převýšení během trasy činí 782 m.[5]