Žakýlský hrad

První písemná zmínka o existenci Žakýlského hradu pochází z roku 1560, ale vzhledem k podobnosti s ostatními blízkými hrady Pohronie se předpokládá existence hradu již od 13. století. První a zároveň i poslední nepřímá zmínka o hradu je až z roku 1560, kdy dal císař Ferdinand I. vyslechnout svědky, kteří při hraničních sporech shodně označili za mezník katastru studánku pod "starým hradem". Rozloha hradu a období jeho existence napovídá, že vznikl spolu s rozmachem těžby stříbra v Banské Štiavnici. Tuto možnost otázce věnuje ve své práci Sitno a co z něj vidět i Andrej Kmeť, který uvedl, že F. R. Osvald upozornil mě na cestu do hradu vedoucí, po které prý kdysi (dle podání lidového) vozívali stříbrnou fůru z Kremnice do Štiavnice, a tak pak dále do Vídně. Cesta ta prý šla od kremnické silnici, tam, kde se tato výše Sv. Kříže spojuje s Hronská silnicí, přes Hron, nahoře na Močiar, vedle Pustém hradě, dolů do Teplé. V katastru močaranském značí se prý dost dobře, místy vidět ještě dlažbu kamennou. Na silnici této mohl hrad podat stříbrné fůře přes noc bezpečný útulek. Zánik a existence hradu čeká stále na hlubší prozkoumání.

Po Žakýlském hradě zůstaly jen nepatrné pozůstatky zdí, hradních teras a příkopů uprostřed lesa na území z rozsahem 200x20 metrů.