Ťing-ti (Chan)
Ťing-ti (čínsky pchin-jinem Jǐngdì, znaky 景帝; 188 př. n. l. – 141 př. n. l.), vlastním jménem Liou Čchi (čínsky pchin-jinem Liú Qǐ, znaky zjednodušené 刘启, tradiční 劉啟), plným posmrtným jménem Siao-wen chuang-ti (čínsky pchin-jinem Xiàowén huángdì, znaky 孝景皇帝 byl šestý císař dynastie Chan, vládl v letech 157–141 př. n. l.
| Ťing-ti | |
|---|---|
| císař říše Chan | |
| Doba vlády | 14. listopadu 180 př. n. l. – 6. června 157 př. n. l. |
| Úplné jméno | Liou Čchi (劉啟) |
| Posmrtné jméno | Siao-ťing chuang-ti (孝景皇帝) |
| Narození | 188 př. n. l. |
| Tchaj-jüan | |
| Úmrtí | 141 př. n. l. |
| Čchang-an | |
| Předchůdce | Wen-ti |
| Nástupce | Wu-ti |
| Manželka | císařovna Po |
| císařovna Wang | |
| a řada vedlejších manželek | |
| Potomci | Liou Čche, (císař Wu-ti, 10. syn); celkem čtrnáct synů a tři dcery |
| Rod | Liou |
| Dynastie | Chan |
| Otec | Wen-ti |
| Matka | císařovna Tou |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Liou Čchi nastoupil po otci roku 157 př. n. l. Jeho vláda pokračovala v umírněné hospodářské politice otce a císařovny Lü, udržovala nízké daně a podporovala ekonomický rozvoj.
Snahy o omezení moci lenních knížat vyprovokovaly jejich vzpouru, tzv. povstání sedmi knížat. Poprava Čchao Cchuoa, ministra prosazujícího protiknížecí politiku, nepomohla a nezbylo než povstalce zlikvidovat silou. Následné posílení centrální moci využil Ťing-tiho syn a nástupce Wu-ti k další centralizaci správy říše.
Roku 153 př. n. l. byl následníkem trůnu jmenován nejstarší Ťing-tiho syn Liou Žung, po třech letech byl však sesazen a nahrazen desátým synem Liou Čchem, pozdějším císařem Wu-tim.
Odkazy
Literatura
Externí odkazy
- THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. Rev. 2011-3-8 [cit. 2014-05-17]. Kapitola Persons in Chinese History - Han Wendi 漢文帝 Liu Heng 劉恆. Dostupné online. (anglicky)
